Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
„Pro nás z toho současného dění vyplývá několik poučení. To první znamená, že vraždění křesťanů se už nebude omezovat jen na Afriku a Blízký východ. Musíme se naučit nový pojem – christianofobie, a mít na paměti, že bezvěrci jsou s křesťany na jedné lodi. V otázce migrace bude pojem předběžná opatrnost nejdůležitějším přikázáním. Na každého, kdo nám sem bude chtít vnutit nechtěné migranty, je třeba pohlížet jako na osobu ohrožující zdraví a životy našich žen. Jak ukazuje francouzský příklad, ony jsou prvními oběťmi počínající války civilizací,“ uzavřel někdejší diplomat.
Němcům jsme nic neukradli, nic jim nedluhujeme. Naopak je to Německo jako nástupnický stát hitlerovské říše, které nám dosud nezaplatilo reparace v původní výši cca 360 miliard předválečných korun. Dnes některé zdroje mluví i o řadě bilionů korun, které nám Němci jsou povinni zaplatit. I tuto skutečnost měl dokument uvést. Do krámu jeho tvůrců se zřejmě nehodila.
Obávám se, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Na Východě, na Západě, i u nás doma.
Vybírám jen to podstatné. Začnu hned prvním odstavcem, resp. odpovědí na první otázku, proč je tzv. "nepodmíněný příjem" tak důležitý: "Protože umožňuje všem občanům uskutečnit své ústavní právo na důstojný život. Dnes toto právo existuje v ČR spíše jen formálně, mnozí lidé zjevně živoří a někteří bezdomovci ani nepřežijí. Základní příjem by byl materializací tohoto práva, a proto by měl být poskytován bez jakýchkoli podmínek.".
Na závěr položím otázku, kterou, jak jsem se dočetl, zásadně pokládají agenti Kremlu – komu spektakulární otrávení ruského nacionalistického opozičního politika prospělo? Odpověď se nabízí sama – přece těm, kdo usilují o zastavení projektu Nord Stream 2. Ono je to celé postaveno na velmi prosté asociaci: ruský plyn, ruský jedovatý plyn a pokus o vraždu Navalného. Volba mezi zločinným vražedným ruským režimem a zkapalnělými molekulami svobody amerického břidlicového plynu je jasná.
Před více než šedesáti lety nás ve škole učili, že vynálezy, které změnily svět, se jaksi objevily dvakrát. Poprvé, s velkým časovým náskokem v carském Rusku, a teprve po tom na prohnilém Západě. Ale autorství si samozřejmě přivlastnili představitelé imperialismu. Ruští vynálezci se svými geniálními myšlenkami a objevy narazili na tupou byrokracii a posléze upadli do zapomnění. Nicméně sovětští a jiní marxističtí historici ukázali, jak to s tím technickým pokrokem doopravdy bylo.
Nová doba také přinesla nové hrdiny a ikony – George Floyda a Jacoba Blakea, jejich příběhy se již zapsaly do mytologie americké antirasistické revoluce skoro jako životopisy svatých. V obou případech šlo o násilníky, narkomany s dlouhým trestním rejstříkem, ovšem s černou pletí. A na černých životech záleží. Pokud se někdo odváží tvrdit, že záleží na všech životech, riskuje, že bude promtně označen za rasistu. Podobně jako u nás ten smělec, který třeba v severních Čechách říká, že zákony platí pro všechny stejně
Demonstrující občané a zejména běloruská opozice mají podporu nejen Polska a baltských států, ale také Evropské unie jako celku. Mike Pompeo absolvoval další cestu po východu Evropy, tentokrát spíše proti Lukašenkovi. Tomu nezbylo nic jiného, než připomenout Moskvě vzájemné závazky vyplývající z již pozapomenutého projektu svazového státu Rusko – Bělorusko. Nadšené podpory se nedočkal, prezident RF Vladimír Putin se s ním zatím odmítá setkat, ale do Minsku přiletěl ruský premiér Mišustin, aby jednal o cenách ropy...
Přes dvacet let trvá neustálý útok landsmanschaftů na naši republiku. Od rozdělení (správně rozbití) státu trvá jásot sudeťáků nad zničením ČSFR jako koncem jakési „chybné, umělé, nepřirozené konstrukce dějin" (tzv. Fehlkonstuktion der Geschichte"). Tuto kardinální lež doplňují různé tzv. „vědecké" - ve skutečnosti pavědecké - konstrukce zahraničních akademiků, jako je například profesor Felix Ermacora, který označuje odsun za „nelegální akci poválečných vítězů", prezidentské dekrety za výtvory jakési „právní zvůle" a nakládání s odsunutými Němci za projev jakési „genocidy a popření lidských práv".
Někdejší velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta okomentoval situaci v Bělorusku. Vidí více možností, jak se může situace v Bělorusku vyvinout, a před jednou z těchto možností důrazně varuje.Jaroslav Bašta upozorňuje, že Bělorusové jsou sice hodně naštvaní na svého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. který moc drží pevně v rukou od roku 1994, ale je tu problém. Běloruská opozice je rozdrobená a nedokáže se shodnout, kudy jít dál.
Při sledování průběhu prezidentských voleb a následných protestů v Bělorusku se občas přistihnu při tom, že se v duchu vracím do časů Oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004, případně až do listopadu 1989 v Praze.
Jediný Svoboda z naší delegace pochopil, že v Kremlu nesedí u jednacího, ale podpisového stolu, že dokument ležící na stole není k diskusi, ale pouze k podpisu. A bude tam ležet tak dlouho, pokud nebude podepsán, protože o nějakém jednání ani nebyla řeč. Čím déle se bude oddalovat jeho podepsání, tím déle tam budou naši nejvyšší představitelé vězněni. A tím více hrozí doma nebezpečí, že dojde ke krveprolití, protože na obou stranách poroste napětí, nervozita a tím i možnost prvních střetů.
Česká veřejnoprávní média nás letos zásobují hlavně novými pohledy na historii a způsob, jakým nám naši minulost servírují, až příliš připomíná postřeh George Orwella o ovládání budoucnosti, píše někdejší diplomat, politický analytik Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnízprávy.cz.
Odpovědí jsou velké peníze a to většinou peníze cizí, peníze Sorosů, Rotschildů i část těch cizokrajných peněz Bakalových, které, protože jsou cizí, byly už od samého začátku, čili od sametu, pochopitelně rozhodnuty podporovat v naší zemi nikoli naše české zájmy, ale jedině zájmy cizí. A tak si ty cizí zájmy, čili zájmy NATO, EU, CIA či vojenskobezpečnostního komplexu USA, i ty cizí peníze, začaly u nás hledat (až našly), ty politické strany, které by jim v odmítání českých zájmů a naopak v úslužnosti zájmů cizích, šly na ruku. A když je našly, začaly u nás zakládat média, která by šla zas na ruku oněm už vytipovaným cizinu protěžujícím stranám. A začaly do těch médií horem i dolem sypat peníze.
Trapné. Tak by se dala charakterizovat většina mainstreamových informací a komentářů k nové verzi Ústavy Ruské federace i k lidovému hlasování, které završilo proceduru jejího schvalování. Nejenže se pozornost téměř výlučně soustředila na změny umožňující Vladimíru Putinovi znovu kandidovat na funkci prezidenta.
3036 článků (203 stránek)