Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Bývalí členové švédské Komunistické strany obvinili novou levici, že opustila lid pracující třídy, aby přeběhla k posedlosti masovou migrací, Gretou Thunberg a bojem za LGBT.
„Nils Littorin, bývalý člen místní organizace Komunistické strany v Malmö, řekl, Lokatidningen, že Levice dneška byla pohlcena elitou, jenž ztratila kontakt s pracující třídou, kterou by údajně měla reprezentovat,“ hlásí Voice of Europe.
Littorin plánuje pomoci s rozběhem n
ČT představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejvyšší možné spektrum názorů a hledisek.
ČT poskytuje n e s t r a n n é a nezávislé informace a komentáře.
ČT si musí zakládat na otevřenosti, n e s t r a n n o s t i a nezávislosti.
ČT přispívá k vytváření prostoru s v o b o d y slova, myšlení a tvorby.
Pracovníci ČT v týmové práci...dávají prostor s v o b o d n é výměně názorů.
S velkým uspokojením jsem četl MF Dnes 31.3.2020. Byl to velký krok pro Británii – a velký trauermarš pro "Žalář národů, zvaný Evropská unie". Přes veškeré žvanění obránců Unie tomu tak prostě je. Název "Žalář národů" ovšem je pro Unii neúplný. Čtenář neznalý evropských dějin se zeptá – pročpak? Inu, v předchozích dějinách Evropy jsme měli dva historické žaláře národů.
Po vítězné válce pro Německo mělo být překročeno k likvidaci českého národa. Část z něj měla být germanizována v prostředí staré Říše, jiní měli být vyhnáni někam daleko na východ a sever, rasově dobrá složka českého národa, ale vůči říši nepřátelská, měla být postavena ke zdi. A naše původní sídelní území mělo být osídleno Němci.
Z čehož plyne poučení pro ty z nás, kteří vytrvale a bez ohledu na Babišovu přízeň k takovým lidem jako jsou Jourová či Stropnický, či jakou byl v minulosti Telička, též pro oblast politiky zahraniční hledají či dokonce i nacházeli v postavě Babiše rozumnější alternativu k Schwarzenbergovi, Kalouskovi a podobným postavám dalším.
Bohužel, Babišův postoj k americké přítomnosti na našem území tuto iluzi boří a budeme si to o volbách muset připamatovat.
Obávám se, že realita jménem Zelený úděl bude méně optimistická než dystopický příběh Marca Elsberga. Neplánují to žádní spiklenci, ale Evropská komise. Žádná sebedůmyslnější sabotáž nemůže napáchat tolik nevratných škod jako nekvalifikovaná rozhodnutí úředníků ustupujících tlaku zelených fanatiků. Z logiky politiky vyplývá, že snaha o to, aby byla uhlíková neutralita dosažena co nejdříve, poroste. Zase budeme plnit pětiletku za dva či tři roky. Přijde-li potom blackout, nepůjde napravit.
Kdyby tento hluboce poddaný strýčka Sama na posledním Kongresu ODS oznámil jen to, že navrhuje výstavbu americké základny v Mošnově u Ostravy a nic dalšího k tomu nepřipojoval, vzali by to lidé jako přirozený čin muže, který se cítí být víc Američanem než Čechem a podle toho též jedná. A třebaže by je ten návrh na nejvyšší míru popudil, protože by v něm nacházeli jistou paralelu k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, nemohli by popřít, že jde o návrh vůči Čechům sice zničující a brutální, ale též přímý.
Do pořadu pozval reaktor ČT Jakub Železný ministra kultury Zaorálka a vedl s ním debatu o Památníku v Lidicích. Nu a když se v té debatě jal ministr Zaorálek projevovat svůj podiv nad tím, že kdosi, jehož jméno si bohužel nepamatuji, nejeví dost piety k obětem lidí zabitých nacisty v Terezíně, v Ležákách a mnohých jiných místech, byl redaktorem Železným spěšně přerušen slovy, která měla zhruba ten smysl, aby se ministr držel tématu a neodbočoval ke starým už záležitostem.
Budeme mít v našem politickém systému i strany podvodníků? Zlodějů? Spekulantů? Násilníků? Vrahů? A proč také ne, když už jsme s těmi nelegály jednou začali a oni jsou teď naší buď druhou či třetí neší nejsilnější politickou stranou. Vyřvávající, že kráčejí po cestě neodvolatelně vedoucí do vlády, a chlap s dredy na hlavě, kterého, kdybyste potkali v noci na opuštěném místě, budete prchat, až za vámi šlehne ohnivá čára, prohlašuje, že příští volby už Babiš nevyhraje (a vyhrají je tedy oni – Piráti), a že ze svých pirátských plavidel nestáhne plachty, dokud do té vlády triumfálně nedopluje.
„Spíše mi připadá, že (Putin) připravuje Ruskou federaci na éru ‚Po Putinovi‘. Chápe, že za sebe nenašel ani si nevychoval rovnocennou náhradu, takže je třeba odejít od čistě prezidentského systému k variantě s vyšší rolí parlamentu a vlády, která by vyvažovala budoucího slabého či příliš autoritativního prezidenta. Snaží se učinit politický systém více blbuvzdorný, protože dobře zná ruské dějiny. Tyto změny ústavy tak možná představují jeho politickou závěť,“ hodnotí aktuální vývoj v Rusku bývalý velvyslanec v této zemi Jaroslav Bašta.
Stalo se v sobotu v sále pražského Kongresového centra na jednodenním 29. kongresu ODS, když k delegátům promluvil starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Mluvil, šklebil se a svíjel se přitom tak, jak činí choromyslní, a na naslouchajících bylo znát, že nevědí, co si mají o jeho projevu myslet. Kdyby nebyli též buď jen částečně či zrovna tak plně choromyslní jako řečník, začali by křičet, bručet. bouchat do stolu či klepat lžičkami do sklenic ve snaze ostudný projev ubohého starosty ukončit.
Ta neochota možná pramení z vědomí, že historie nás učí o tom, že se něco podobného v dobách nedávných odehrálo, takže se dá logicky předpokládat, že dnešní pokus o ekonomickou modernizaci Evropské unie nazvanou Zelený úděl dopadne stejně jako jeho předobraz čínský Velký skok vpřed v roce 1960.
Vzhledem k tomu, že spolu se Sulejmáním byl zabit také jeden z velitelů iráckých šíitských milicí Abú Mahdí Muhandis, dosavadní spojenec Američany vedené koalice bojující proti Islámskému státu, logická otázka komu prospěly vraždy na bagdádském letišti, by také ukazovala na Izrael. Nicméně k atentátu se osobně přihlásil prezident Spojených států Donald Trump. Co následovalo, je dostatečně známo. Zaujal mě umírněný styl bezprostřední íránské odvety, který předvedl, že kdyby chtěli zaútočit, tak mohou. Pomstu zatím odložili.
Bombardováním Jugoslávie na jaře 1999 se symbolicky uzavřelo století válek, které začalo búrskou válkou na jihu Afriky (1899) a trestnou výpravou do Číny (1900), kde mocnosti potlačily povstání boxerů a urvaly si další části čínského území. Vítězové těchto válek si pak často různými dokumenty (Versailles, Norimberk, Haag) nechávali potvrdit, že válku zavinil výlučně poražený. Kdo vyjádřil názor, který se od dějepisectví a spravedlnosti vítězů lišil, byl orazítkován jako revizionista.
Kdo chce chápat současné dění včetně identifikování největších rizik a hledání cesty z velkého průšvihu, musí se opřít o svůj rozum (kterého není nikdy dost) a zkušenosti (kterých také není nikdy dost), zaměřit svoji pozornost na hlavní mocenský střet, který nyní probíhá: Mezi legitimně zvolenou administrativou US a jádrem současné globální moci.
2977 článků (199 stránek)