Citát
|
„Bylo by směšné, kdyby o vztahu České republiky a Ruské federace rozhodovala míra levicovosti či pravicovosti politických stran zastoupených v českém parlamentu. Náš vztah k Rusku nemůže kolísat podle výsledku těch či oněch voleb. Rusko považujeme za významného partnera, a proto musí v našich vzájemných vztazích existovat jistá míra rozumné stability.“
Václav Klaus
|
Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Mám mezi svými přáteli a známými též několik náruživých fandů premiéra Babiše. Tak náruživých, že téměř všichni z nich vlastní Babišovu knihu O čem sním, když náhodou spím, a o tomto díle a též o Babišovi zvlášť dokázali vést až do nedávna i docela nadšené rozpravy.
Sledoval jsem ve 21.30 hod jsem na ČT 24 pořad Horizont, moderovaný Tomášem Šponarem. Samozřejmě, ta nejhrubší protiruská propaganda jako vždy, takže v tomto směru nic nového – až na jedinou věc. A to totálně naddimenzovanou přemíru následujících dvou výrazů: ruská hrozba a nelegální anexe Krymu Ruskem. Jako kdyby si moderátor dal pro tentokrát za úkol narvat obojí, ať to stojí, co stojí, pokud možno do každé věty svého referátu. A bylo to opakování téhož a stále dokola a dokola tak nápadné a nepřirozené, že nemohlo být náhodné.
Když shrnu bisáckou argumentaci – jsme v hybridní válce s Ruskou federací, takže každý, kdo nejde s námi, jde proti nám s Putinem. Protože se jedná o veřejnou zprávu, chybí v ní návrh „aktivních opatření“, jak s tou zločinnou částí českého politického a společenského spektra naložit. Třeba si to přečteme už příští rok. Zpětný odpočet již začal, končí komentář Jaroslav Bašta.
Co bych udělal, kdybych byl vedoucím redaktorem zpravodajské redakce České televize, a chtěl národu a všem posluchačům ČT ukázat, z jaké výšky a při tom s jakou přesností kálím na všechny ty kecy a kidy z kodexu ČT, které kdysi vložili do vínku nové posametové ČT její ještě snad starým masarykovským humanizmem prolezlí naivní zakladatelé? O tom, jak prý ČT bude ideální a spravedlivá ke všem.
Asi nejbizarnější moment všech reakcí na rozhovor v iDnes považuji opakované poukazování na to, že jde o ruské dezinformace. Celý případ je záležitost vztahů USA – Ukrajina, vyšetřování zásahu do voleb v roce 2016 probíhá momentálně také ve Spojených státech, stejně jako snaha o impeachment Donalda Trumpa, která s ním souvisí. Do roka a do dne v průběhu předvolební kampaně budeme informováni o všech detailech. To i v případě, že J. Biden v nich nakonec kandidovat nebude (což je dost pravděpodobné). Nicméně v Čechách každý, kdo nesdílí stanovisko americké Demokratické strany, je označen za ruského trolla, či ještě hůře. Proto si myslím, že presstituce není jen zaměstnání, ale stav ducha. Poněkud mdlého, bych dodal., končí komentář pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
O tom, že je organizace „Člověk v tísni“ proamerická, si cvrlikají vrabci na střeše nejen v Čechách, ale i na mezinárodních konferencích za oceánem – ale co je na tom v principu špatného?, ptal se redakce Britských listů v roce 2006 Lubor Kysučan, univerzitní učitel a koordinátor pro záležitosti uprchlíků v Amnesty International ČR. Mimo obecného konstatování Jana Čulíka o nutnosti nezávislosti humanitárních a lidskoprávních organizací a nemožnosti jejich angažmá ve prospěch nebo ve spolupráci s institucemi, které prosazují zahraniční politiku nějaké mocnosti, jsme tehdy nemohli říct nic konkrétního. Protože nedokumentovatelnými informacemi, byť ze spolehlivých, ale utajených zdrojů, nelze otevřeně operovat.
A momenty na mítinku vůbec nejtrapnější? Ta kratičká vystoupení pozvaných herců, kteří asi dobře věděli, proč se neztrapňovat déle, než bylo třeba.
A hned potom zpěvácké vystoupení zpěváka Hutky, kterou trapnost na Letenské pláni vygradovala až k transcendentnu.
Zdá se mi, že právě v případě pana Koudelky by se hodilo právě tuhle otázku přepečlivě propátart. Jestliže ovšem se stále ještě považujeme za samostatný stát a nikoli za jeden ze států Americké unie.
Ostatně soudím, že NATO i EU musí být námi opuštěny.
Slovenský poslanec za stranu Směr-SD Ľuboš Blaha na svém facebookovém profilu zveřejnil video, ve kterém se zaměřil na video americké ambasády o 17. listopadu. Vystupuje v něm slovenská herečka Emília Vášáryová.
Ve čtvrtek 23. října měla sněmovna poslanců ČR jedinečnou možnost skoncovat s vládou jedné strany, a to strany TOP 09, v České televizi. Jde o světový unikát, kdy strana, honosící se zhruba pětiprocentní podporou českého občanstva, plně a bezkonkurenčně ovládá celonárodní médium, které se svém kodexu zavazuje k tomu, že bude sloužit občanům všem (a tedy celému stu procentům občanů ČR), že „představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek ... že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře... a že si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti.“
Vláda slíbila nový začátek. Předvede nám ho proti skandálním zhovadilostem?
Prolhaná nenávist ztrácí dech. Tím odpornější vypouští jed. Už nekape jen z pomníku maršála I. S. Koněva, velícího záchraně Prahy. V Ostravě zohyzdil samo pohřebiště těch, kdo naši svobodu zaplatili životem.
V měnícím se světovém řádu a nových technologií budou Rusko a Amerika vyžadovat aktivnější a spolehlivější komunikační kanály, aby mohly vyvinout nová pravidla. A to nebude fungovat, dokud si Washington neuvědomí, že hrozba náhodného konfliktu je velmi reálná, a bez katastrofických mechanismů urovnání, které fungovaly během studené války, by to mohlo mít katastrofální následky, dodává analytik George Beebe.
Pokusím se raději odpovědět na otázku, proč si Karel Gott získal národ a proč původní pokus mediálního mainstreamu a některých politiků prezentovat jej jako "rozporuplnou osobnost" skončil fiaskem, trapnými výlevy několika jedinců. K tomu, jak velká část národa se k Mistrovi přihlásila, není třeba sečítat ty, kteří si trpělivě vystáli nekonečnou frontu, přihlíželi z nábřeží, dali květiny či svíčky na vzpomínkových místech u Bertramky, v Kinského sadech a po celé republice, stačí prostě říct, že tu bylo něco, co tu ještě nebylo.
Rok po státní návštěvě krále v Ruské federaci, dnes oslovuje král prezidenta – Drahý bratře, drahý příteli. Vyměňují se podepsané smlouvy v miliardách (zatím ještě) USD na projekty v energetice, spolupráci ve vesmíru a Bůh a Alláh ví kde ještě. Ruští ministři září, protože jsou s pomocí prezidenta Putina v Jiříkově vidění. Možná, že se někteří i stydí. Proto jsem přesvědčen, že se nejenom v Rusku vyskytne mnoho různých interpretací arabského protokolu. Podstatně méně bude veřejných interpretací s odpovědí na otázku: Proč počet věřících v sunitský Islám a Hindu na světě přeskočil počet věřících v římskokatolickou církev? O jiných církvích nemluvě? A hrobové ticho se bude rozléhat ve veřejných médiích, ne však v Centru proti terorismu a hybridním hrozbám, kancelářích projektu Manipulátoři.cz. nebo u anonymních samozvaných bojovníků, tzv. elfů, při otázce s prosbou o vysvětlení policejních zásahů.
Přitom údajně dlouho trvalo, než Rasputina fyzicky zlikvidovali, snášel prý nejen střelbu ale i rány sekyrou... než carský Mefistofeles nakonec vydechl naposled. Tehdy to řešili daleko tvrději, než v relativně liberálním Putinově Rusku, které Západ neustále bez viditelných důkazů označuje za jakýsi "totalitní režim". Totalitní režim by jako v Latinské Americe milého šamana bez cavyků svrhl vrtulníkem do La Platy za pokrm krokodýlům...taková je dnešní realita.
2954 článků (197 stránek)