Citát
|
„Bylo by směšné, kdyby o vztahu České republiky a Ruské federace rozhodovala míra levicovosti či pravicovosti politických stran zastoupených v českém parlamentu. Náš vztah k Rusku nemůže kolísat podle výsledku těch či oněch voleb. Rusko považujeme za významného partnera, a proto musí v našich vzájemných vztazích existovat jistá míra rozumné stability.“
Václav Klaus
|
Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Každý u nás dnes ví, že v otázce postoje k nejzávažnějším problémům dneška, kterými jsou vztahy našeho státu vůči USA, vůči Rusku, vůči EU a vůči NATO, je naše veřejnost rozdělena na dvě početně zhruba stejné poloviny – a tento poměr zůstává už roky nezměněn vzdor zběsilému úsílí téměř všech našich oficiálních médií změnit tento poměr tak, aby všichni naši lidé proklínali Rusko, do nebes vynášeli Ameriku a byli náruživými fandy EU a NATO.
To je náš nepřítel přeukrutný, toho musíme nenávidět a věřme naší vládě a parlamentu, že i v budoucnu povede naše kroky tak, aby se nám nikdy nepřihodilo to, co se přihodilo našemu nešťastnému sousedovi jižnímu. Že by si totiž i na naší vládní tancovačce někdy zatančil Putin.
Washington má tedy v úmyslu odvést od Ruska jeho dlouholetého obchodního partnera rozšiřováním svého vlivu v zemích bývalého Sovětského svazu. Zatím vedení Kazachstánu působí velmi opatrně a neprovádí kroky, které by vážně podkopávaly vztahy se sousedy ....
Domnívám se, že z této historky vyplývá hned několik závažných poučení. První dává za pravdu lidem, kteří mají intenzivní pocit, že náš svět se zbláznil a přestává být zřetelná hranice mezi realitou a virtuální realitou, protože začíná více než jindy platit ono biblické, že Slovo tělem učiněno jest. To druhé zjištění ukazuje, že v nejmocnější zemi světa se opravdu rozmohla psychóza známá z dob honů na čarodějnice. Nehynoucí zásluha Donalda Trumpa je v tom, že se s ní rozhodl pracovat a využít ji ve svůj prospěch. Dělá to způsobem, za který by se nestyděl ani Dobrý voják Švejk Jaroslava Haška.
Zdá se, že strana války se uvolňování napjatých mezinárodních vztahů a perspektivy vzájemně výhodné spolupráce velmocí skutečně bojí. My jako občané bychom se naopak měli bát hysterie stoupenců války.
Problém přečíst, co se odehrálo, má mediální mainstream, a to v logice role slouhovství, které byl podřízen. Komentované zpravodajství na ČT 24 (včetně Řezníčkových Událostí komentářů) bylo projevem naprostého zoufalství poskoků současné globální moci. Doporučuji každému se podívat, protože je to víc než poučné a současně i varující z hlediska toho, kam až může veřejné médium námi povinně placené zajít, jak se může odcizit zdravému rozumu, slušnosti a hlavně těm, kterým má sloužit.
Upozaděním (jak krásné Havlovské slovo) schůzky v Glassboro a československé účasti na její přípravě, je ovšem závažným svědectvím o politickém stavu české televize, nejenom zaměřením, ale podstatou její nekvalifikovanosti a hlouposti. Vzpomínám jen na TV agitaci za Hillary jen proto, že nám dávala opět naději na cestu k nenávisti či dokonce války. Po volbách (samozřejmě zinscenovanými RF) jsem myslel, že pánové v TV skončí, ale oni nás umravňují dále. Jak dlouho ještě?
Skutečnost, že americké válečné lodě se nyní nachází v Taiwanské úžině, a na Taiwan brzy dorazí první skupiny amerických námořních vojáků, pravděpodobně naznačuje tomu, kde a jak Spojené státy budou hájit svůj nárok na globální hegemonii.
ČLR, potažmo Indie řekly své slovo, mimo jiné proto, že USA nemají na přímý boj ani s jedním z obou států. Ty nejsou proti globalizaci, podobně jako Ruská federace. Ta se nachází v transformaci. Moc oligarchů, prodejných úředníků a závislost CB RF na USA a USD jsou stále ještě veliké a dění ve světě není pro ruskou společnost takové, že by vyžadovalo poslední a rozhodující slovo prezidenta Putina. Musíme si proto na jeho slovo počkat. V horší situaci je EU.
Rozdíly mezi chudými a bohatými se v posledních desetiletích dynamicky zvyšují například i ve Spojených státech. Jestliže koncem 70. let vlastnila desetina procenta nejbohatších „pouhých“ 7 % národního bohatství, do roku 2015 se tento podíl více než ztrojnásobil.
Podle dat za rok 2015 vlastní 0,7 % nejbohatších více než 45 % světového bohatství a 8 % nejbohatších pak téměř 85 %. Naopak „dolních“ 71 % dosahuje na pouhá 3 % světového bohatství.
Podle oficiálních ruských statistik padlo při osvobozování Československa 122 392 příslušníků Rudé armády (nepočítaje více než 20 000 válečných invalidů). Nejvyšší údaj o padlých armády USA při osvobozování Československa je 351. Rozdíl v počtu obětí je dán nejen rozlohou osvobozovaného území a stylem vedení boje, ale také tím, že Němci vnímali Američany jako své zachránce před Rusy, kteří měli důvod se mstít za německou genocidu v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v dalších částech Sovětského svazu.
Západní země se rozhodly použít mechanismus, který by umožnil obejít veto Ruska v Radě bezpečnosti OSN. A to znamená, že již v blízké budoucnosti může být ve zpravodajských pořadech státních kanálů velmi horko. Jedná se o rezoluci OSN, která umožní předání řešení problému o vyšetřování údajného chemického útoku v Sýrii Valnému shromáždění, uvádí The Guardian. Situaci v Sýrii již projednávali stálí představitelé OSN ve Švédsku a bude se o ní diskutovat i na setkáních tohoto týdne.
Co bychom měli dělat? V každém případě zastávat historickou pravdu. Nenechat se pod nátlakem vtlačit někam, kam nechceme. A na Německo, jemuž patří uznání, že se útoku na Sýrii nezúčastnilo, a německou menšinu nezapomínat. Při tom mít na paměti, že za první republiky existovali loajální českoslovenští občané německé národnosti a že i dnes u nás žijí etničtí Němci, kteří mají patřičný vztah k ČR.
Amerika je největším globálním potupitelem lidských práv v historii světa, mimo jakoukoli kontrolu jednající hegemon, snažící přivlastnit si nikým neomezenou totální nadvládu, ignorující principy vlády práva, neohlížející se na lidské ztráty a jednající s těmi nejzranitělnějšími nehumánně. Je to národ směřující k neomezené tyranii a ohrožující přežití lidstva.
Ale naše vládo, i kdyby se ten plynový útok skutečně stal, cožpak je myslitelné, aby jej provedla ta strana, která v syrské válce vládních sil proti americkým žoldnéřům na celé čáře vítězí, a zůstává jen otázkou času, kdy vyžene ze země i žoldnéře v americkém žoldu posledního? Cožpak ty vládo nečteš detektivky a nesleduješ je v kině či v televizi, a neviš, že první věcí, o kterou se detektiv při vyšetřování zločinu zajímá, je, kdo z daného zločimu mohl mít prospěch, či komu mohl posloužit?
600 článků (40 stránek)