Citát
|
„Bylo by směšné, kdyby o vztahu České republiky a Ruské federace rozhodovala míra levicovosti či pravicovosti politických stran zastoupených v českém parlamentu. Náš vztah k Rusku nemůže kolísat podle výsledku těch či oněch voleb. Rusko považujeme za významného partnera, a proto musí v našich vzájemných vztazích existovat jistá míra rozumné stability.“
Václav Klaus
|
Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Islámští fundamentalisté také nejsou lidé jako my a dohodnout se také nechtějí. Mírní souvěrci se k nim ze strachu přidají. Jestli se to Martinu Hekrdlovi nezdá při veškerém jeho vzdělání, není mu pomoci. Určitě ví, kde všude už vládne islám, a jak se mu to podařilo. Ano, nositelé této ideologie nesmyslně zvané "neomarxistická" jsou užiteční idioti sloužící globalistům. V čem se mýlím?
A to předseda ČSSD Jan Hamáček tvrdil, že globální pakt o migraci je neškodný...
Jako historik, když se na to dívám, se tak trochu bojím toho, že rozpad EU by nemusel proběhnout tak mírumilovně, jako proběhl rozpad SSSR.
Na co nám je všechna naše obranná technika, naše dokonalé zbraně, senzory na noční vidění, drony, kulomety, tanky děla a rakety, když naši zemi již léta zaplavují hordy nezvaných (pardon – madam Merkel pozvaných) migrantů, vyznávajících agresivní náboženství, které hlásá smrt, nebo otroctví všem „nevěřícím“???!!!
Tento moment považuji za klíčový. Jestliže mnou výše uvedené podobnosti mezi zaniklým Sovětským svazem a dnešní Evropskou unií mohou vyznívat jako zlomyslná nadsázka, omezování svobody slova a represe hlasatelů např. negativních názorů na migraci, hrozí tím, že z EU se klidně může stát softverze SSSR. Proto jsem v úvodu komentáře připomněl Alexandra Solženicyna a jeho zásadu „Nežít ve lži“. Pro začátek by stačila otevřená debata o migraci.
J. Kirchick se nebojí poukázat na negativní důsledky migrace ze Severní Afriky a Blízkého Východu do EU. Nejsilněji to zaznívá v 5. kapitole nazvané Francie bez Židů. Konstatuje, že antisemitismus je sice problémem po celé Evropě, ale nejviditelnější a nejnebezpečnější je ve Francii, která má nejvíce židovských obyvatel a současně i nejvíce těch muslimských z celého kontinentu. Důsledkem je, že jen v roce 2015 se z Francie vystěhovalo do Izraele 8000 francouzských Židů, kteří se tak stali součástí největší migrace západoevropských Židů do Izraele od roku 1948.
Sarrazinova statistika dostatečně vysvětluje onen zdánlivě nesmyslný tlak na přerozdělování migrantů v rámci EU. Ostatně, George Soros se několikrát nechal slyšet, že Evropská unie by měla ročně přijímat 3 miliony uprchlíků, v tom případě by afrikanizace našeho malého kontinentu proběhla během života jedné generace. Dosavadní přístup německých úřadů, které zvolna povolují pro muslimské uprchlíky bigamii může celý proces islamizace a výměny původního obyvatelstva Německa urychlit.
Jsou tato Drahošova slova věrohodná a jsou billboardy vylepované spolkem Přátel Miloše Zemana opravdu „lumpárnou a podrazem“?
Nemá pravdu. A hodně nemá pravdu. Je to stylizace překračující hranice lži. Tehdejší dokument "Vědci proti strachu a lhostejnosti" byl tendenční, nevyvážený, místy až štvavý a napsaný účelově. Mohu to doložit, protože tehdy, konkrétně 17. srpna 2015, tj. před dvěma a půl roky, když jsem o tom, že Drahoš bude kandidovat na prezidenta, neměl ani tušení, napsal následující rozbor tohoto dokumentu nazvaný"Uprchlíci probudili akademiky?". Dobře si ho přečtěte.
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš jednoznačně řekl, že by jako hlava státu nejmenoval vládu, která by závisela na hlasech poslanců komunistické strany. „Ne,“ odvětil na tuto otázku, kterou dostal při setkání Kolegia Paměti národa v pražské Lucerně. Kladně se vyjádřil k možnosti přijmout 2 600 uprchlíků podle kvót.
My, zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci akademických a výzkumných institucí, jsme velmi znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. Mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení, dříve považovanou za extrémní a nepřijatelnou. O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali.
Protože ideologie politické korektnosti nedovoluje informovat o negativních jevech spojených se sociálně patologickými jevy a násilím, holt minimálně jednou do roka jsme neochotně informováni o tom, co se vlastně přihodilo a děsíme se. Jakékoliv negativní informace o důsledcích migrace jsou v mainstreamových médiích potlačovány, referuje se pouze o událostech, které nelze zamlčet, což jsou teroristické útoky, případně vraždy spáchané migranty. To však paradoxně vede k tomu, že nenávist vůči přistěhovalců neustále roste. Za loňský rok jen v Německu bylo spácháno 1400 útoků na ubytovny migrantů a asylové domy, tedy zhruba tři denně.
ROZHOVOR „Na tuto cestu kolonie jsme se vydali za zvuků cinkajících klíčů dobrovolně a jako v pohádce o hloupém Honzovi se díváme, jak se nám vzdalují ty sliby o půlce království a celé princezně. Povidlové buchty už dávno skončily v břichu chytrolínů ze zahraničí a o zbylé drobky se rvou ti s ostrými lokty,“ říká poslanec Leo Luzar (KSČM).
ROZHOVOR „Jsem přesvědčen, že tato směrnice je počátkem záměru Bruselu zbavit nás možnosti bránit sebe a své rodiny, svou vlast před nebezpečím, které si už konečně uvědomila i původkyně šílené imigrace Merkelová. Nebezpečí, které nám znásilňováním a vraždami představují sami imigranti. Nemohu jinak, než protestovat proti znevážení jednoznačného přání obrovského množství občanů naší republiky nesmyslnými řečmi o zbytečnosti přijetí takové úpravy zákona,“ zlobí se senátor Jaroslav Doubrava kvůli bruselské směrnici o zbraních.
ROZHOVOR Bývalý ministr a exdiplomat Jaroslav Bašta hodnotí politiku za rok 2017 a hovoří o tom, co může přijít v roce 2018. „Svět se zase dostal blíže ke globálnímu konfliktu, jehož hnacím motorem je tichá (nebo chcete-li hybridní) občanská válka v nejsilnější zemi, tedy ve Spojených státech. Jediný efektivní způsob, jak tuto mocnost sjednotit, je nalezení nového (či staronového) nepřítele a vyvolání konfliktů za hranicemi. V Evropské unii se do čela dostaly takové postavy, které téměř garantují její postupnou degeneraci a rozpad. Pozitivní snad je jen skutečnost, že to zatím ještě neskončilo totálním průšvihem,“ říká.
210 článků (14 stránek)