Václav Havel vždy zradil všechno kolem sebe. Zrelativizoval a zprofanoval pravdu a lásku
Autor: Dušan Streit | Publikováno: 18.12.2012 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Kromě toho, že Havel vždy zradil všechno kolem sebe (viz odkazy níže), tak to, že si přisvojil, zrelativizoval a zprofanoval pravdu a lásku, je jeho nejzávažnější prohřešek. Vlastně není to prohřešek, ale tresť, esence a podstata jeho povahy a celé existence. A nepište mi, že měl i dobré stránky, ty má každý člověk. Avšak to, co rozhoduje, zvláště u člověka ve vrcholných funkcích, bylo z perspektivy České republiky vysoce negativní.

Den, kdy si šlapu po nohavicích

Dnes budou zfanatizované oběti - a také horliví rozmnožovatelé - Havlova kultu chodit okázale v krátkých nebo vyhrnutých kalhotách. Přejme jim tu blamáž.

V tomto kontextu se hlásím do světa dlouhých kalhot. Ačkoliv většinou chodím do práce v obleku, dnes jsem vyhledal rifle, kde si patami šlapu po nohavicích. Já bych jednoduše vodoměrky nesnesl.

Já prostě pitoreskní, kýčovitý, absurdní, paranormální, okultní, mystický, magický, transcendentní, postmoderní, dekadentní a licoměrný svět Václava Havla nesnáším. Vím, že jsou povahy, které se dají usilovným mlácením prázdné slámy jakýmkoliv guru zfanatizovat, ti jsou však u mě v opovržení.

To „jeho“ kýčovité neónové srdce jej snad charakterizuje nejlépe. Takové „umění“ si dovedu docela dobře představit, kterak lacině a lascivně svítí nad veřejným domem. Jednu dobu však prznilo i panorama Hradu. Teď, v Bruseli, je zase na svém místě. Tam, kde je největší koncentrace falše, se opravdu hodí.

Také dobře charakterizuje, jak vnímat „lásku“ podle Havla. Je to jen neónová póza bez výplně, obal bez obsahu, falzifikát a tretka. Jde jen o logo jakolásky, která nic nestojí.

Totéž lze říci o jeho mnohomluvné „pravdě“. Ve skutečnosti se jedná o lžipravdu, kterou nejlépe charakterizují jeho slova o humanitárním bombardování.

Kromě toho, že Havel vždy zradil všechno kolem sebe (viz odkazy níže), tak to, že si přisvojil, zrelativizoval a zprofanoval pravdu a lásku, je jeho nejzávažnější prohřešek. Vlastně není to prohřešek, ale tresť, esence a podstata jeho povahy a celé existence. A nepište mi, že měl i dobré stránky, ty má každý člověk. Avšak to, co rozhoduje, zvláště u člověka ve vrcholných funkcích, bylo z perspektivy České republiky vysoce negativní.

Rád si dnes budu šlapat po nohavicích. I tak budou čistší než Havlův skutečný odkaz.

 

K tématu:

Opilý Havel spadl do potoka. Svědectví jeho známého. Odtud jeho zápal plic

Alkoholik Václav Havel byl na chlapečky. Disident vzpomíná

Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi

Sexuální orgie disidentů: Holky padaly na znak, ale váhavý Havel jako obyčejně neuspěl

Jak si Václav Havel vozil cikánky a bral LSD

Havlovy dopisy Olze: Pošli více kaviáru a doutníků

Občan Havel: Největší škůdce polistopadového vývoje