Proč se Miloš Zeman musí stát prezidentem. Jde o holou existenci českého národa
Autor: Valtr Komárek | Publikováno: 13.12.2012 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Dané historické tažení může inspirovat neústupně i drsně prorážet jen mimořádně nadaný státník. Člověk vytrénovaný celou řadou let jak v domácí, tak v zahraniční vysoké politice a s vlastním hlubokým ekonomickým myšlením i praktickými zkušenostmi. Člověk, který bude obecně důvěryhodný tak, aby mohl do tohoto existenčního zápasu českého národa strhnout celou veřejnost a vrátit lidem naději v budoucnost.

Dopis Valtra Komárka členům ČSSD:

Milí moji,

Před dvěma roky jsem zde mohl vdechnout vskutku přátelskou atmosféru plnou kuráže a optimismu. Mimo jiné jste mi projevili důvěru stoprocentní nominací na čestného předsedu strany. Ač starý otrlý kozák, jsem byl dojat, že těch 100 % mi bylo dáno i na samotném sjezdu, kde mladí chlapci zápolí alespoň o 50 % většinu. Už zapomněli, vyrostli, a teď otcovsky, ovšem velmi rozzlobeným tónem poučují, co smím a co ne.

Vaše konference probíhá v hektických podmínkách drsně odměřeného času a tak nebudu zdržovat dalšími pozdravy a přejdu rovnou k věci. Ostatně tušíte, oč jde. O volbu prezidenta. Jsme demokraté. Respektujeme ústavu a další zákony, jež zakotvily právo svobodné volby včetně prezidenta republiky. Nahrazovat je stranickým usnesením, které diktuje jméno, jež prý volit musíme, je odklonem od demokracie k bolševismu.

Přitom nejde o jméno pro jméno. Vycházím z toho, že žádoucí kandidát je v podstatě dán konkrétními historickými okolnostmi. Ty současné jsou velmi tvrdé. Skutečnost, že drtivá většina našeho průmyslu a 80 % našeho vývozu je soustředěna v rukou zahraničních investorů, začíná působit již velmi negativně. Jestliže v první fázi přinášeli zaměstnanost a ještě k roku 2000 si převáděli jen 20 miliard Kč dividend – dnes je to 220 mld. Kč, tedy trojnásobek vládou tak hrozivě líčených ročních splátek státního dluhu. S dalšími úroky a poplatky je to na 300 mld. Kč neboli 15 % celého našeho fondu spotřeby. Ten vývoz, to jsou především automobily a na této jediné niti je dnes zavěšen veškerý základ ekonomiky pro 10 milionů lidí. Nebude-li odbyt či přitvrdí-li konkurence, investoři začnou své podniky zeštíhlovat. Volkswagen třeba tolik ne, tam je spolupráce hlubší, ale u ostatních automobilek jsou vazby volné. Přitom nejde jen o přímé zaměstnance, statisíce pracovních míst jsou u našich kooperujících podniků. Zatím tyto zahraniční investory u nás drží jejich velké ekonomické výhody. Ve Wolfsburgu stojí dělník 46 euro na hodinu, u nás v Boleslavi jenom 12 eur. Obecně pak funguje pravidlo, ža zatímco pracovní náklady u nich doma činí 4000 eur měsíčně, u nás nesmí na zaměstnance překročit 1200 eur. Ovšem v cizině účtují ceny podle životní úrovně, vysokými zisky od nás si přilepšují, proto tedy i naše platy jsou již dlouhodobě až třikrát nižší.

Naši lidé nejsou hloupí a ta nejistá budoucnost pracovních míst je skličuje. Zdaleka jim nejde jen o současné procento DPH, ale o nejistou budoucnost, kdy se bojí perspektivy velkých ztrát pracovních míst v zemi, s tím, že každá domácnost bude mít svého nezaměstnaného včetně mladých bakalářů s čerstvými diplomy.

Řešení je jen jediné: maximálně se osamostatnit a daleko více vsadit na český kapitál, české techniky, manažery a dělníky. Lidově řečeno, jít na jakousi novou batizaci ekonomiky. Tedy přejít k sebevědomé hospodářské expanzi vlastními silami, s důmyslem velkých manažerů.

ČTĚTE TAKÉ:

Zeman zkritizoval Evropskou unii a odhalil šokující informaci o Dienstbierovi

Miloš Zeman označil největší zemské škůdce. A varoval před popravou ministra

Politik ČSSD řekl, co se stane, když ze strany vyhodí všechny příznivce Miloše Zemana

Prezident Klaus nastavil laťku tak vysoko, že jej budou noví kandidáti jen obtížně následovat. Snad jen Zeman a Bobošíková

Utrpení pravičákovo aneb proč to možná hodím Miloši Zemanovi

Velmi vstřícně se nám přitom nabízejí východní trhy, kde si už od našich hranic dobrý zvuk českých výrobků stále uchovávají v paměti 200-300 miliónů lidí. Těm také nejde jen o stále větší těžby nafty a plynu, ale i o komplexní vize postupných cest k národnímu blahobytu. Tyto trhy zdaleka tedy nejsou vyčerpány, naopak se ve své dynamice a vnitřní bohatosti teprve utvářejí. Přitom zatímco ve vývozu do Německa máme velké přebytky, tady na východě všude dlužíme, roční ztráta obchodu s Čínou činí neuvěřitelných 268 mld. Kč.

Toto vše ovšem nevyžaduje jenom novou exportní politiku vlády, ale obrovské změny v celé naší ekonomické a personální politice. Nekompetentní omezenci a flákači, kteří dnes celý řídící okruh deformují, musí z kola ven. Takový je i imperativ doby pro nového prezidenta. Dané historické tažení může inspirovat neústupně i drsně prorážet jen mimořádně nadaný státník. Člověk vytrénovaný celou řadou let jak v domácí, tak v zahraniční vysoké politice a s vlastním hlubokým ekonomickým myšlením i praktickými zkušenostmi. Člověk, který bude obecně důvěryhodný tak, aby mohl do tohoto existenčního zápasu českého národa strhnout celou veřejnost a vrátit lidem naději v budoucnost. Podle mého názoru jeho jméno je tak přímo dáno. Je to Miloš Zeman. Ale jak již řečeno, nejde o jméno, nýbrž o schopnosti a zkušenosti, které skrývá. Je to historická šance, kterou by náš národ neměl propást. Ani ČSSD by si neměla zavírat dveře před budoucností. Jde o to, aby prokázala své státnické myšlení, možná jde o ní více, než o Miloše Zemana, který nesporně bude spolehlivým levicovým, ovšem i celonárodním kandidátem.

Děkuji za trpělivou pozornost a dalšímu jednání Vaší konference přeji třeba už té vánoční dobré vůle a novoročního optimistického odhodlání.

Váš Valtr Komárek

(foto www.zemannahrad.cz)