Na dotace EU doplácíme. Jsou pro nás nevýhodné
Autor: František Matějka | Publikováno: 08.02.2012 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace
Co z toho všeho vyplývá? Zaprvé nám politici z důvodu vlastního propěchu lžou, když říkají, že dotace z EU jsou pro nás výhodné, a že jsme „stále výrazným čistým příjemcem dotací z EU“, jak říká Kalousek. No a zadruhé máme v České republice zjevně stále velký počet lidí, kteří v případě, že někde vidí nějakou ceduli „financováno ze zdrojů EU“ jásají, ale ve skutečnosti při své blbosti či naivitě (případně z důvodu vlastního prospěchu z dotací) absolutně netuší, která bije. Hlavně, že mají plnou hubu keců o tom, jak jsme my, co bychom poslali nejraději celou slavnou EU s jejími dotacemi do háje, ti zlí, zatímco Unie na nás doplácí.

 

„Jsme čistými příjemci z rozpočtu EU.“ Tak tohle ti Kalousku nežeru

Podle Kalouska je ČR „stále výrazným čistým příjemcem z rozpočtu EU“. Z něj jsme v roce 2011 získali 72,5 mld. Kč a odvedli do něj 41,7 mld. Kč. Tento článek je zejména pro ty, co mu to žerou a netuší, která bije.

 

1) Jelikož máme deficitní státní rozpočty, museli jsme si na odvody do EU půjčit. To znamená, že k částce 41,7 mld. je nutné připočíst úroky, které nás to bude stát v budoucím období.


2) Podle unijních pravidel musí být projekty členských států, dotované z rozpočtu EU, spolufinancovány z národních zdrojů. Jedná se o minimálně 15%, v některých případech dokonce o 25 až 50%. Jelikož jsme museli k částce 72,5 mld. z EU přidat vlastní kofinancování, vynaložili jsme z našeho státního rozpočtu na realizaci Unií dotovaných projektů dalších minimálně 10,875 mld. Kč (to je oněch minimálních 15% spoluúčasti), maximálně 36,25 mld. korun (horní hranice spoluúčasti ve výši 50%). Řekněme, že to bude někde mezi. I zde platí, že z důvodu deficitních státních rozpočtů jsme si na kofinancování museli půjčit. Je tedy nutné i v tomto případě připočíst úroky, které zaplatíme v době budoucí.

3) Dotace z EU dostáváme na realizované projekty zpětně. Ne vždy jsou však proplaceny, protože protagonisté projektu, ať už jde o realizátory nebo kontrolory, neodvedli svou práci řádně podle pravidel. V takovém případě Česká republika nedostane od EU nic, přestože peníze z rozpočtu už vynaložila. Jak víme z praxe, stát je žádá zpět po realizátorech zcela výjimečně. Vlastně si ani nepamatuju, kdy to udělal.

4) Dotované projekty mají jako jednu z podmínek tzv. udržitelnost. To znamená, že to, co jste pořídili za dotační peníze, musí fungovat pět let. Šestý rok už to nikoho nezajímá. Za předpokladu, že dotovaný projekt není schopen si po této době sám na sebe vydělat, buď ho realizátoři ukončí, nebo dostávají nově další dotace z veřejných rozpočtů (například pod pohrůžkou, že dojde ke zvýšení nezaměstnanosti, nedejbože před volbami), aby mohli fungovat dál.

5) Abychom mohli správně administrovat dotační peníze z EU, hodnotit projekty, vybírat je, provádět jejich kontrolu a následně ještě po dobu deseti let od ukončení projektu hromadit v archivech všechny papíry ke každému z nich a to ve dvou provedeních (není to tak dávno, co chtělo například ministerstvo zemědělství kupovat budovu v Praze, protože nemělo prostory, kam by ty tuny papíru uskladnilo), vynakládáme ze státního rozpočtu další peníze na to, abychom zaměstnali armádu byrokratů a platili náklady s jejich pracovním místem.


Co z toho všeho vyplývá? Zaprvé nám politici z důvodu vlastního propěchu lžou, když říkají, že dotace z EU jsou pro nás výhodné, a že jsme „stále výrazným čistým příjemcem dotací z EU“, jak říká Kalousek. No a zadruhé máme v České republice zjevně stále velký počet lidí, kteří v případě, že někde vidí nějakou ceduli „financováno ze zdrojů EU“ jásají, ale ve skutečnosti při své blbosti či naivitě (případně z důvodu vlastního prospěchu z dotací) absolutně netuší, která bije. Hlavně, že mají plnou hubu keců o tom, jak jsme my, co bychom poslali nejraději celou slavnou EU s jejími dotacemi do háje, ti zlí, zatímco Unie na nás doplácí.

www.euportal.cz