Mediální lži okolo ruských demonstrací aneb pseudohumanistické vrtění Ruskem
Autor: František Matějka | Publikováno: 05.01.2012 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Rusko má celkem 142 milionů obyvatel. Demonstrace čítající třeba i 100 tisíc lidí znamená účast cca 0,07% z nich. Abychom v současném početním mediálním vrtění Ruskem mohli v České republice psát o „masových demonstracích“, stačilo by jen asi 7.000 lidí v ulicích...

Neměli jsme zasahovat v Libyi, ale ani v Iráku či Afghánistánu. Stejně tak nám není nic do vnitřních záležitostí Číny nebo Ruska, což je obdobné, jako když tvrdím, že Bruselu není nic do České republiky. Západní politici se mohou přetrhnout, aby místo řešení vlastních problémů poukázali na problémy jinde. Když k tomu přidáte mediální manipulaci, máte dokonáno – lidé na chvíli zapomenou na to, co se děje přímo u nich doma.

V souvislosti s děním v ulicích ruských měst se v našich médiích objevují termíny jako například „masové demonstrace“, „největší odpor od doby XY“, „Rusové už toho mají dost“, „Putin se už Rusům zajídá“, nebo „Rusově se bouří proti režimu“. Jak je to s těmi počty doopravdy?

1) Rusko má celkem 142 milionů obyvatel. Demonstrace čítající třeba i 100 tisíc lidí znamená účast cca 0,07% z nich. Abychom v současném početním mediálním vrtění Ruskem mohli v České republice psát o „masových demonstracích“, „největším odporu od doby XY“, „Češi už toho mají dost“, nebo „Češi se bouří proti režimu“, stačilo by jen asi 7.000 lidí v ulicích...

2) V Petrohradě demonstrovalo 1500 lidí, v Novosibirsku až 700 lidí a v Permu 500. Petrohrad má přitom 4,8 milionů obyvatel, Novosibirsk 1,5 milionu a Perm má obyvatel asi jako Praha, něco málo přes 1 milion. Počítat procenta se ani v jednom případě nevyplatí.

3) Nepokoje, které se prý mají stát počátkem změn, přivedly k sobě na náměstí liberály, nacionalisty, anarchisty, environmentalisty, komunisty a městskou mládež. Už je vidím, jak drží pohromadě po případném odchodu Putina.

4) I kdyby byla podpora politické strany Jednotné Rusko Vladimíra Putina klidně jen poloviční oproti výsledkům voleb, je to stále více, než získala drtivá většina politických stran nejen u nás, ale téměř ve všech státech EU. Možná, že v Rusku opravdu došlo k manipulaci při volbách. Jaký je však faktický rozdíl mezi jejich manipulací a způsobem, jakým si politické strany kupují ze společné kasy svými volebními programy hlasy voličů, které pak neplní a kašlou na ně? Už vím. Ten náš způsob je méně přímočarý, takový správně politicky korektní…

Naši politici mají plnou pusu řečí o lidských právech v Číně a Rusku. Tyto silácké řeči končí přesně v okamžiku, když potřebují peníze Číny nebo Ruska na úhradu svých dluhů, nebo když potřebují jejich surovinové zdroje. Čínskému vedení pak stačí v Bruselu jen zmínit, že uvolnění režimu by mohlo znamenat také miliony uprchlíků, žádajících o azyl a peníze ze sociálních fondů v EU, a je klid od jakékoli oficiální kritiky na téma lidská práva.

Neměli jsme se plést do vnitřních záležitostí Afghánců, Iráčanů, Libyjců, Egypťanů… a nemáme se plést ani do ryze vnitřních záležitostí Ruska nebo Číny. Západní Evropa, která je plná problémů s přistěhovalci ze zemí, kam vyvezla svou demokracii na křídlech bojových letadel, by měla být nakonec ráda a šťastná, že v tom přehumanizovaném světě ještě někdo dokáže udržet Rusy v mezích.

frantisekmatejka.blog.idnes.cz