Útok na Navalného nebo na naši první signální soustavu?
Autor: Jaroslav Bašta | Publikováno: 26.09.2020 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Na závěr položím otázku, kterou, jak jsem se dočetl, zásadně pokládají agenti Kremlu – komu spektakulární otrávení ruského nacionalistického opozičního politika prospělo? Odpověď se nabízí sama – přece těm, kdo usilují o zastavení projektu Nord Stream 2. Ono je to celé postaveno na velmi prosté asociaci: ruský plyn, ruský jedovatý plyn a pokus o vraždu Navalného. Volba mezi zločinným vražedným ruským režimem a zkapalnělými molekulami svobody amerického břidlicového plynu je jasná.

Od doby, kdy ruský opoziční předák Alexej Navalnyj zkolaboval v letadle letícího ze západosibiřského Tomsku do Moskvy, uplynul rovný měsíc, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.


Když s ním nouzově přistáli v nedalekém Omsku, 44 hodin jej ošetřovali lékaři v místní nemocnici, kteří v podstatě nedokázali určit diagnózu, nicméně prvotní léčba indikovala otravu. Následoval odlet do Berlína na soukromou kliniku pro politické prominenty. Převoz pacienta z německého letiště do nemocnice byl mimořádně dramatický, zapojil se nejen Bundeswehr, ale také hasiči.

Po zhruba týdnu vyšel smysl celého cvičení najevo – v těle pacienta byly objeveny organofosfáty náležící do skupiny bojových látek Novičok. Tu vyvinuli ve druhé polovině osmdesátých let v Sovětském svazu jako odpověď na americký binární plyn VX. Její autoři za ni dostali Leninovu cenu, neb měl být osmkrát jedovatější než konkurenční výrobek. Smrtelná dávka plynu je jeden miligram, v pevném skupenství pak 10 miligramů. Vývoj otravných látek Sověti ukončili na počátku devadesátých let a zásoby zlikvidovali. Nicméně v roce 1995 se v Moskvě odehrál první známý případ kriminálního zneužití Novičoku. Pachatel jím natřel sluchátko telefonu a otrávil ředitele banky a jeho sekretářku.

Podruhé se tato bojová látka objevila na scéně až v roce 2018, kdy se jejími obětmi stali v britském Salisbury otec a dcera Skripalovi, kterým někdo natřel kliku u domovních dveří. A po více než dvou letech totéž postihlo Alexeje Navalného. Také v jeho případě víme, jak to proběhlo – stopy Novičoku se našli na plastové láhvi s vodou v jeho hotelovém pokoji. Objevili ji jeho spolupracovníci, kteří prohledali pokoj krátce poté, co se dozvěděli o jeho otravě po nouzovém přistání. Neváhali a dopravili se za svým šéfem do Omska i s nalezenou lahvičkou a poslali ji do Berlína v letadle neziskovky Charité. V laboratoři Bundeswehru následně zjistili, že ten, kdo jed na plastovou láhev aplikoval, tam dal méně než smrtelnou dávku, prý jen 20 %. Takže je vše zcela jasné a pouze zbývá uvalit na Ruskou federaci sankce a zastavit dostavbu plynovodu Nord Stream 2.

Schneider: Proč Němci prohráli válku a nevyhrají žádnou další

Musím říci, že tato historka je dokonalá, takže nejspíše i pravdivá. Jenom se do ní té pravdy dostalo příliš mnoho. Už tedy víme, proč po příletu čekala hasičská auta a sanitky německé armády. Informovali je, že kromě otráveného Navalného vezou v letadle i nebezpečný jed. Zkušenosti čtenáře detektivek mi napovídají, že o jedu na plastové lahvi určitě věděl ten, kdo ho tam nanesl. Svým způsobem to bylo geniálně prosté, protože nervově-paralytickou látkou natřel plastové víčko lahvičky s vodou. Na rýhovaném povrchu jed dobře držel, s lahví se dalo bezpečně manipulovat, když člověk věděl, jak ji uchopit. Pak stačilo počkat až si Navalnyj po ránu vodu otevře. Případný pachatel také mohl nejsnáze předmět doličný „objevit“. Logika situace ovšem vedla k tomu, že na nebezpečný nález musel upozornit německé zdravotníky. Holt žádný plán dokonale nevyjde.

Na závěr položím otázku, kterou, jak jsem se dočetl, zásadně pokládají agenti Kremlu – komu spektakulární otrávení ruského nacionalistického opozičního politika prospělo? Odpověď se nabízí sama – přece těm, kdo usilují o zastavení projektu Nord Stream 2. Ono je to celé postaveno na velmi prosté asociaci: ruský plyn, ruský jedovatý plyn a pokus o vraždu Navalného. Volba mezi zločinným vražedným ruským režimem a zkapalnělými molekulami svobody amerického břidlicového plynu je jasná.

Osobně mi na tom vadí, že jde o argumentaci určenou jen pro první signální soustavu. Včetně notorického používání názvu Novičok. Ten se v angličtině vyslovuje stejně jako věta Now we choke (Teď se dusíme). Ovšem jako propagandistický tah to nemá chybu.