Turkmenský prezident Berdymuhamedov navštívil koncem dubna Uzbekistán, kde navrhl vytvořit poradní orgán, spojující hlavy států Střední Asie
Autor: odjinud | Publikováno: 01.05.2018 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Turkmenistán navrhuje Uzbekistánu promyslet si využití jeho infrastruktury na mořském pobřeží k vytvoření koridoru Uzbekistán – Turkmenistán – Kaspik – Jižní Kavkaz s průchodem do černomořských přístavů Gruzie, Turecka a dalších zemí. Začátkem května bude v Turkmenbaši (Krasnovodsk) otevřen nový mezinárodní přístav, který má být přepravním a logistickým centrem kontinentálního významu. Uzbekistán je již pozván.

Taškentská iniciativa – improvizace Berdymuhamedova, nebo chladný kalkul Mirzijojeva?

Andrej Uvarov 
25. dubna 2018 



Turkmenský prezident Berdymuhamedov navštívil koncem dubna Uzbekistán, kde navrhl vytvořit poradní orgán, spojující hlavy států Střední Asie. Oficiálně byla návštěva věnována vytváření nových prostor a formátů k posuzování aktuálních otázek, které jsou na pořadu dne a k mnohostranné politické komunikaci. Stojí zato připomenout, že v listopadu 2017 navrhl Mirzijojev zřídit Konzultativní radu hlav států Střední Asie, kde by se na nejvyšší úrovni posuzovaly problémy a docházelo se k jejich řešení. 

Před dubnovou návštěvou v Taškentu se Berdymuhamedov objevil v Astaně, kde se sešli prezidenti Kazachstánu, Kyrgyzie , Tádžikistánu a Uzbekistánu k aktivitě „nová integrace“ a „regionální kooperace“. Dosud se dohodli na setkávání vůdců pěti států před Novruzem (perský nový rok) a podle Nazarbajeva mají „vytvořit mechanismus pětistranných regulérních konzultací mezi Radami bezpečnosti zemí regionu k dohodnutí společných postupů“. Rusko hrající v tomto regionu důležitou roli pozváno nebylo. 

Po podepsání řady dohod v Taškentu byl Berdymuhamedov ve výborné náladě a poznamenal, že spolupráce Uzbekistánu a Turkmenistánu je klíčovým faktorem rozvoje Střední Asie. Nezmínil se o Kazachstánu. Zřejmě podlehl emocím. Poprvé od rozpadu Sovětského svazu podepsaly dva středoasijské státy tolik dokumentů. Například se jednalo o program dopravní spolupráce na roky 2018 až 2020, program vědecko – technické spolupráce 2019 až 2020, dohodu o meziregionální spolupráci a celou řadu dalších. 

Berdymuhamedov s Mirzijojevem měli na programu především nové přepravní komunikace. Plynovod TAPI ( Turkmenistán – Afghánistán – Pákistán – Indie), železnice Střední Asie – Čína a také další větev plynovodu Turkmenistán – Uzbekistán -Tádžikistán – Kyrgyzie – Čína s kapacitou až 25 miliard kubíků ze rok. Má být dodávána elektřina po trati Turkmenistán – Uzbekistán – Tádžikistán – Afghánistán – Pákistán a vybudován tranzitní koridor Střední Asie – Blízký východ (Uzbekistán – Turkmenistán – Írán – Omán). 

Turkmenistán navrhuje Uzbekistánu promyslet si využití jeho infrastruktury na mořském pobřeží k vytvoření koridoru Uzbekistán – Turkmenistán – Kaspik – Jižní Kavkaz s průchodem do černomořských přístavů Gruzie, Turecka a dalších zemí. Začátkem května bude v Turkmenbaši (Krasnovodsk) otevřen nový mezinárodní přístav, který má být přepravním a logistickým centrem kontinentálního významu. Uzbekistán je již pozván. 

Politická aktivita zemí Střední Asie týkající se Kaspického moře, jedinečné přeshraniční vodní nádrže, je stále patrnější s přibližujícím se podpisem dokumentů o jeho statusu. Všechny „kaspické země“ a dokonce i Turecko jej považují za nejdůležitější prvek svých dopravních tras. Na konferenci v kazašském Aktau o Kaspiku byli přítomni i velvyslanci Pákistánu a Turecka. Generální konzul Turecka sdělil, že Mangistau (poloostrov Mangyšlak) je důležitý jakožto centrum na křižovatce podstatných dopravních koridorů mezi Čínou a Evropou s propustností nákladů v objemu 600 miliard USD za rok. Řekl: „Jsme ochotni zvyšovat naši vzájemně výhodnou spolupráci s Kazachstánem v oblasti transportu, infrastruktury, cel a logistiky, což prospěje rozvoji regionu. Jsme rádi, že první náklad kazašské pšenice došel do přístavu Mersin železnicí Baku – Tbilisi – Kars.“ 

Taškent se snažil i dříve dostat se ke Kaspiku a návrh Ašchabádu mu vyhovuje tím více, že postupně přechází role regionálního lídra od 77 let starého Nazarbajeva na 60 let starého Mirzijojeva. 

Den po Berdymuhamedovově iniciativě v Taškentu přiřklo turecké sdružení podnikatelů EcoAvrasya první nově vytvořenou cenu „Za zásluhy o Eurasii“ Mirzijojevovi „za bezprecedentní nárůst vzájemných vztahů Uzbekistánu se zeměmi Střední Asie a Afghánistánem, Ruskem, Čínou, Jižní Koreou a Tureckem, kdy se aktivizují mezi státy ekonomické vztahy“

Šavkat Miromonovič Mirzijojev přistupuje k věci seriózně a uvážlivě. Je možné, že bude mít velký vliv při urovnání v Afghánistánu. Nedávno byl likvidován vůdce afghánské skupiny IS, etnický Uzbek Hekmatulli. Po setkání zástupce ministerstva zahraničí USA s ministrem zahraničí Uzbekistánu a zástupcem Mirzijojeva pro Afghánistán v Taškentu proběhne v tomto městě konference „Afghánistán – cesta k mírové budoucnosti“. Mirzijojev koncem dubna oznámil, že se Uzbekistán účastní stavby TAPI, jakožto projektu, který bude stabilizovat situaci v Afghánistánu. 

Převzato z Fondsk.ru

 

Outsidermedia