Srbsko varovalo Kosovo, že bude bránit své území
Autor: odjinud | Publikováno: 18.01.2017 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Srbsko vyšle své ozbrojené síly do provincie Kosovo a Metochije v případě ohrožení srbského obyvatelstva ze strany Albánců. Řekl to v neděli novinářům prezident Tomislav Nikolić. Vztahy mezi Srbskem a albánskými úřady odtrženého Kosova se prudce zhoršily, protože kosovští Albánci odmítli nechat projet z Bělehradu vypravený srbský osobní vlak a hrozili, že použijí k jeho zastavení svoje speciální síly.

  Kosovoonline
 

Srbsko vyšle své ozbrojené síly do provincie Kosovo a Metochije v případě ohrožení srbského obyvatelstva ze strany Albánců. Řekl to v neděli novinářům prezident Tomislav Nikolić. Vztahy mezi Srbskem a albánskými úřady odtrženého Kosova se prudce zhoršily, protože kosovští Albánci odmítli nechat projet z Bělehradu vypravený srbský osobní vlak a hrozili, že použijí k jeho zastavení svoje speciální síly.



Po zasedání Bezpečnostní rady státu na otázku o připravenosti Bělehradu poslat do Kosova ozbrojené síly Nikolić řekl: „Pokud budou zabíjet Srby, pak ano, a nejen armáda, půjdeme všichni a já první. Nebude to po prve…“
Prezident uvedl, že Srbsko si nepřeje konflikt a nechce nikoho napadnout, ale stát má ústavní povinnost chránit své občany.

„Dokud jsem v této hodnosti, budu se snažit s nikým nebojovat, ale pokud se tomu nebude možné vyhnout, pak jako vrchní velitel převezmu odpovědnost za každé přijaté rozhodnutí,“ – řekl Nikolić.

Osobní vlak, který vyvolal spor, vyjel z Bělehradu do Kosovské Mitrovice poprvé od roku 1999, ale nedostal se do místa určení z důvodu ohrožení bezpečnosti cestujících. Musel zůstat ve městě Raška, což je poslední stanice před správní hranicí mezi centrálním Srbskem a Kosovem. Kosovští Albánci, kteří vyhlásili jednostrannou nezávislost v roce 2008, viděli ve vlaku ohrožení své „suverenity“ a hrozili, že jej zastaví násilím. Po několika hodinách čekání pak byl vlak nucen se vrátit do Bělehradu, kam dorazil v neděli ráno.

Srbsko fakticky ztratilo kontrolu nad územím Kosova v roce 1999 a nemá právo uvést svou armádu do Kosova, jak je zaznamenáno v dohodě z Kumanova. Tato vojensko-technická dohoda byla podepsána Bělehradem a NATO 9. června 1999 v makedonském městě Kumanovo po dlouhém období bombardování srbského území silami Aliance. Od té doby se srbské ozbrojené složky nesmí dostat blíže než na pět kilometrů k administrativní hranici s provincií Kosovo (u letadel je tato zóna 25 kilometrů). V případě, že by snad Srbové nutně potřebovali svou armádu na kosovské území uvést, měl by Bělehrad požádat o povolení velitele vojenské mise pod vedením NATO v Kosovu (KFOR).