Ruští vědci rozebírají, proč Evropská unie tak drze vydírá Srbsko kvůli Kosovu
Autor: Hlas Ruska | Publikováno: 19.04.2013 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Srbské vedení teď sedí na dvou židlích. Zdá se mi však, že se musejí rozhodnout: buď se úplně zřeknou jednacího procesu, a v tomto případě zůstane Kosovo v rámci Srbska a už nebude činit nárok na místo ani v OSN, a ni v jiných mezinárodních organizacích jako úplně nezávislý stát. V tomto případě se vzdává Srbsko členství v EU. Nebo podepíše všechny papíry a bude snít o vstupu do EU, kam je v nejbližší době nepozvou.

Dilema dvou židlí pro Srbsko

Mluvčí amerického Státního departamentu Philip Ricker vyzval srbskou vládu, aby normalizovala své vztahy s Kosovem podle bruselského scénáře. V takovém případě se podepíše Bělehrad pod svou porážkou a nezíská přitom žádné záruky členství v EU.

Po odmítnutí srbských úřadů podepsat dohodu o normalizaci vztahů s Kosovem navštívil ministerský předseda Srbska Ivica Dačič Moskvu. Tato návštěva však nemohla vyřešit kosovský problém. Šéf ruské vlády Dmitrij Medvěděv svému srbskému kolegovi rovnou řekl, že Bělehrad musí sám přijmout správné rozhodnutí.

Řeči o přijetí Srbska do EU berou experti dost skepticky. Například srbský politolog Branko Radun v interview pro Hlas Ruska podotkl:

- Vedení země chce, aby Srbsko vstoupilo do EU, otázka je ale v tom, do jaké míry je EU zainteresována na rozšíření svých hranic v této části Balkánu. Brusel žádá na Bělehradu více méně formální uznání Kosova jako nezávislého státu. Pro srbské úřady to je nepřijatelné, chtějí kompromis, nejsou ale připraveni ustoupit. Takž Srbsko je ve slepé uličce, a bude velmi těžko docílit toho, aby bylo stanoveno datum zahájení jednání o připojení se k EU.

Větší část Srbů pokládá Kosovo za neoddělitelnou součást Srbské republiky. Nezávislost bývalé autonomie uznalo však už více než 90 států. A Bělehradu nabídli hlavolam – jak usmířit tuto realitu s představami, které v zemi existují. Zcela nedávno interpretovala předsedkyně srbské Lidové banky Jorgovanka Tabakovičová tento úkol následovně: vedení země chce uzavřít smlouvu o Kosovu, tato smlouva však musí zachovat naši důstojnost a nesmí způsobit situaci, kdy ponese někdo historickou odpovědnost jako zrádce věci Srbska.

Toto řekla vedoucí Centra pro výzkum současné krize na Balkánu při Ústavu slavistiky RAV Jelena Gusková:

- Srbské vedení teď sedí na dvou židlích. Zdá se mi však, že se musejí rozhodnout: buď se úplně zřeknou jednacího procesu, a v tomto případě zůstane Kosovo v rámci Srbska a už nebude činit nárok na místo ani v OSN, a ni v jiných mezinárodních organizacích jako úplně nezávislý stát. V tomto případě se vzdává Srbsko členství v EU. Nebo podepíše všechny papíry a bude snít o vstupu do EU, kam je v nejbližší době nepozvou.

Smlouva s Kosovem v navrhované variantě však bude pro členy nynější srbské vlády znamenat faktický konec politické kariéry, tvrdí Jelena Gusková.

16. dubna má Evropská komise předložit referát o pokroku Srbska a Kosova v rámci evropské integrace. V Prištině jsou tím roztrpčeni mnohem méně než v Bělehradě. Albánské vedení Kosova už připravilo variantu rozšíření veškerých svých pravomocí na srbskou menšinu. Priština nemá sebemenší pochyby o tom, že plán upevnění státnosti Kosova bude realizován za úplné podpory EU a USA.

Vyšlo na czech.ruvr.ru