Citát
|
„Bylo by směšné, kdyby o vztahu České republiky a Ruské federace rozhodovala míra levicovosti či pravicovosti politických stran zastoupených v českém parlamentu. Náš vztah k Rusku nemůže kolísat podle výsledku těch či oněch voleb. Rusko považujeme za významného partnera, a proto musí v našich vzájemných vztazích existovat jistá míra rozumné stability.“
Václav Klaus
|
Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Včera jsme hovořili velmi dlouho s prezidentem Putinem rusky. Moje ruština, jak víte, je naprosto plynulá, ale musím uznat, že i ruština prezidenta Putina byla docela dobrá. V každém případě, abych to prostřídal, tak dnes budu hovořit česky, už proto, že je zde pohodlné simultánní tlumočení.
Věřím, že Rada Evropy je tu, aby posilovala přátelství mezi evropskými národy. A Evropa je světadíl, jak řekl de Gaulle, je to kontinent od Atlantického oceánu až k Uralu, a možná až k Pacifiku. Evropskou kulturu nelze oddělit od ruské kultury, Čajkovskij je stejně důležitý jako Beethoven, Dostojevskij je stejně důležitý jako Shakespeare, Solženicyn je stejně důležitý jako Hemingway, a tak dále, a tak dále. Proč se snažíte rozdělit politickou strukturu Evropy, když byste byli proti kulturnímu rozdělování.
V současné době to vidíme v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě a nejenom tam, posíláme kondolence, vyjadřujeme solidaritu s oběťmi, pořádáme protesty a demonstrace. Jinak ale bohužel váháme, abychom s nimi bojovali plnou silou. Musím připustit, že před rokem jsem zde kritizoval, že OSN není schopna definovat slovo terorismus. Nyní se musím poopravit a říci, že OSN toho není schopná ani po 70 letech.
Zdá se mi, že v poslední době Evropská unie, na kterou už tady bylo řečeno několik kritických slov, přikročuje ke krokům, o nichž jsme až dosud četli pouze v románech, a sice, že vyplácí dotace na nevýrobu, nikoli na výrobu, ale na nevýrobu, a mně to připadá jako naprosté zvěrstvo, protože pokud vůbec máme vyplácet dotace, tak proto, abychom něco vyrobili a ne proto, abychom výrobu zastavovali. Týká se to třeba konkrétně mléčných produktů, ale ne jenom jich.
Poslední poznámka, kterou bych rád k této věci řekl, jsou americké prezidentské volby. Velice mě potěšilo vítězství Donalda Trumpa. Mám rád jeho razantní styl. Vážím si toho, že bojuje jak proti ilegální migraci, tak proti islámskému terorismu a pevně doufám, že jeho zvolením se dále zlepší naše vztahy se Spojenými státy americkými. S pobavením jsem v některých médiích včetně veřejněprávních viděl, že tato média tak trochu vypadají jako volební štáb Hillary Clintonové, a myslím si, že je to chyba, protože opravdu profesionální novinář má informovat objektivně a nezávisle a nemá občanům vnucovat svoje vlastní názory. Doufám, že tato zkušenost pro naše novináře bude poučením.
Myslím si, že by bylo dobré opět uvést jeden konkrétní příklad. Existoval kněz, nebo existuje kněz, který chtěl kandidovat na prezidenta. Proč ne? Podle církevního práva mu to církevní autority zakázaly. Místo toho, aby tento kněz vystoupil a řekl, chtěl jsem kandidovat, ale nemohu, prohlásil, že nebude kandidovat proto, že, cituji: „V českém národě je příliš málo moudrých lidí.“ Konec citátu. Nu a já se ptám, není právě toto odstrašující příklad, kdy vlastně říkám, můj národ mě není hoden? Není náhodou pravda, že ve skutečnosti, možná, tento člověk není hoden svého národa.
Druhý důvod. Kdyby český národ byl xenofobní a netolerantní, pak by zde v politické struktuře existovaly významné politické strany s xenofobním programem, jako je například Jobbik v Maďarsku nebo Národní fronta ve Francii. Žádná taková významná politická síla ale u nás neexistuje. Poslední strana tohoto typu byli Sládkovi republikáni, ale ti už, bohu dík, vyhynuli.
Chtěl bych závěrem říci, že jsou dva typy lidí. Jedni, kteří potřebují předžvýkaný pokrm. Ať už Českou televizí, nebo Bakalovým mediálním impériem, nebo čímkoli jiným. A tito lidé jsou svým způsobem nedospělí. A jsou lidé, kteří myslí vlastní hlavou a vlastním rozumem. Skláním se před druhým typem těchto lidí. Bez ohledu na to, zda se mnou souhlasí, nebo nesouhlasí. Vážím si jich proto, protože myslí sami.
Dnes v deníku Právo na titulní straně vyšel článek s názvem „Prezidentův tým odmítl, aby je obsluhovali postižení. Uklízet směli." konec citátu. Chtěl bych pouze konstatovat, že až do dnešního dne jsem deník Právo považoval za jeden z mála slušných deníků v České republice. Po této evidentní lži, kde to dementovala nejenom prezidentská kancelář, nejenom majitelé restaurace, ale vystoupí ještě vedoucí našeho týmu Vladimír Kruliš, považuji Rudé právo a schválně říkám Rudé právo, za prolhaný plátek, který se vrací do těch nejtemnějších dob, to jest do doby, kdy se říkalo „Lže, jako když Rudé právo tiskne".
Chybí nám dosud odvaha. A stále podléháme tomu, čemu se ve třicátých letech říkalo appeasement. Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků, než si veřejnost uvědomí, že s teroristy se nevyjednává, že s teroristy se bojuje a že s teroristy nemůžeme bojovat pouze povrchními změnami legislativy, ale ozbrojenou silou tak, jak tomu mohlo být v Porýní v roce 1936.
Pro Vaši informaci bych chtěl uvést, že Stepan Bandera hodlal na Ukrajině vytvořit vazalský německý stát. Měl v tom podporu Alfreda Rosenberga, ale protože Hitler se rozhodl, že Ukrajina bude výlučně po vítězné válce osídlena německými sedláky, tento projekt byl zrušen a Bandera byl poslán do koncentračního tábora. Něco podobného se ostatně stalo i na našem území v případě Jana Ryse Rozsévače, zakladatele Vlajky.
Ideovým základem islámu je bezpochyby Korán. Muslima lze definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu, nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu.
Chci být prezidentem suverénní České republiky, která hájí své národní zájmy tak, jako je hájí všechny ostatní státy a která nepodléhá vnějším tlakům jako v době, kdy jsme byli členy Varšavské smlouvy nebo Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Sankce podporují režim, se kterým buď souhlasíme, či nikoliv. Ale sankce fungují jako vytvoření mýtu o obsazené hradbě, ve které všichni uvnitř jsou přátelé a všichni venku jsou nepřátelé. Sankce brzdí výměnu, výměnu studentů. A je nutno říci, že právě mladá generace, která má jiný způsob života, chce, aby byla výměna podnikatelů, cestování anebo výměna kapitálu, protože existence zahraničních investic v různých zemích je mnohem lepší než výměna zboží. Jelikož výměna zboží je jako jíst jablka a vyměňovat kapitál jako sázet jabloně, v čemž je veliký rozdíl. To znamená, že ti, kteří podporují sankce, jsou využíváni jako prostředek politické války a vystupují proti zavedenému dialogu civilizací. A namísto dialogu nastane ticho, nic víc.
Jsem jednoznačným odpůrcem úsilí EU o maximalizaci podílu obnovitelných zdrojů v naší energetické bilanci. Nemám nic proti CO2, přesněji řečeno snížení podílu skleníkových plynů, ale přesně tomu odpovídá právě atomová energetika a domnívám se, že Česká republika by měla daleko odvážněji, než dosud prosazovat na evropském fóru své národní zájmy v oblasti energetické politiky, aniž by tím v duchu Vaší terminologie, pane předsedající, přestala být pevnou součástí EU, protože pevnou součástí tohoto společenství není eurohujer, ale ten, kdo v diskusi s ostatními a na základě výměny racionálních argumentů hájí své skutečné národní zájmy.
26 článků (2 stránky)