Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Dnes před polednem byla z vůle lidské spodiny českého národa odříznuta socha maršála od svého piedestalu, z jeřábu byla spuštěna oprátka, kterou maršálovi vložili pod paže, jeřáb maršála nad piedestal zvedl a položil na korbu náklaďáku, který osvoboditele Prahy odvezl do muzeálního zapomnění.
Přispět k němu a k jeho upevnění se v těchto dnech rozhodlo i vedení ČT, a to tím, že každodenně bude ve svých pořadech dávat slovo našim nejznámějším politikům, hercům, sportovcům, a vůbec všem našim známým osobnostem, a to s cílem naše občany v současné těžké chvíli povzbudit a obnovující se jednotu národa tak dále utvrzovat.
Zatím vystoupili herec Mádl, kněz Halík, sportovec Hašek a dramatik Svěrák.
Další podobní jsou připraveni.
To jsme my, říkal jsem si, když je nám zle, prosíme, hrbit se dokážeme jak nikdo, ale jakmile je už ruka v rukávu, dodávky domluveny a smlouvy na ně sepsány, a větší část pomoci máme dokonce už i doma, proč bychom nechávali velvyslancův projev překládat? Vždyť by v něm mohlo být i něco, co naší současné politice nevyhovuje. Takže ať si plká co chce, stejně mu skoro nikdo nerozumí.
I na Slovensku platí zákon, že místní média se v době voleb musí vystříhat jakýchkoli politických projevů, které by výsledek voleb mohly ovlivnit. Tolik tedy zákon, na jehož překonání se však slovenské opozici podařilo nalézt lék.
Pražští zastupitelé schválili přejmenování náměstí Pod kaštany na náměstí Borise Němcova. Akce má jediný cíl: podráždit, urazit a provokovat Rusko. Němcov byl totiž, třebaže Rus, protiruským politikem (asi tak jako Romancov, Fištejn a Mitrofanov), a náměstí se nalézá v bezprostřední blízkosti ruského velvyslanectví. Takže nic provokativnějšího a nepřátelštějšího, než co právě v těchto okamžicích činí, si pražský primátor a s ním v nenávistí spříznění darebáci z pražské radnice, nemohli vymyslet.
Dalších hořkých otázek kolem spolku je ovšem neurekom, některé jsem i naznačil, ale jednu – a to tu hlavní – jsme si my, demokraticky založení občané tohoto státu, už dávno a sami zodpověděli. Že totiž nátlak či nátlakové skupiny, jakou je i spolek v tomto článku zmiňovaný, do demokracie nepatří, protože svobodnou vůli lidí a demokracii může jen pokřivovat a znásilňovat.
ČT představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejvyšší možné spektrum názorů a hledisek.
ČT poskytuje n e s t r a n n é a nezávislé informace a komentáře.
ČT si musí zakládat na otevřenosti, n e s t r a n n o s t i a nezávislosti.
ČT přispívá k vytváření prostoru s v o b o d y slova, myšlení a tvorby.
Pracovníci ČT v týmové práci...dávají prostor s v o b o d n é výměně názorů.
Z čehož plyne poučení pro ty z nás, kteří vytrvale a bez ohledu na Babišovu přízeň k takovým lidem jako jsou Jourová či Stropnický, či jakou byl v minulosti Telička, též pro oblast politiky zahraniční hledají či dokonce i nacházeli v postavě Babiše rozumnější alternativu k Schwarzenbergovi, Kalouskovi a podobným postavám dalším.
Bohužel, Babišův postoj k americké přítomnosti na našem území tuto iluzi boří a budeme si to o volbách muset připamatovat.
Kdyby tento hluboce poddaný strýčka Sama na posledním Kongresu ODS oznámil jen to, že navrhuje výstavbu americké základny v Mošnově u Ostravy a nic dalšího k tomu nepřipojoval, vzali by to lidé jako přirozený čin muže, který se cítí být víc Američanem než Čechem a podle toho též jedná. A třebaže by je ten návrh na nejvyšší míru popudil, protože by v něm nacházeli jistou paralelu k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, nemohli by popřít, že jde o návrh vůči Čechům sice zničující a brutální, ale též přímý.
Do pořadu pozval reaktor ČT Jakub Železný ministra kultury Zaorálka a vedl s ním debatu o Památníku v Lidicích. Nu a když se v té debatě jal ministr Zaorálek projevovat svůj podiv nad tím, že kdosi, jehož jméno si bohužel nepamatuji, nejeví dost piety k obětem lidí zabitých nacisty v Terezíně, v Ležákách a mnohých jiných místech, byl redaktorem Železným spěšně přerušen slovy, která měla zhruba ten smysl, aby se ministr držel tématu a neodbočoval ke starým už záležitostem.
Budeme mít v našem politickém systému i strany podvodníků? Zlodějů? Spekulantů? Násilníků? Vrahů? A proč také ne, když už jsme s těmi nelegály jednou začali a oni jsou teď naší buď druhou či třetí neší nejsilnější politickou stranou. Vyřvávající, že kráčejí po cestě neodvolatelně vedoucí do vlády, a chlap s dredy na hlavě, kterého, kdybyste potkali v noci na opuštěném místě, budete prchat, až za vámi šlehne ohnivá čára, prohlašuje, že příští volby už Babiš nevyhraje (a vyhrají je tedy oni – Piráti), a že ze svých pirátských plavidel nestáhne plachty, dokud do té vlády triumfálně nedopluje.
Stalo se v sobotu v sále pražského Kongresového centra na jednodenním 29. kongresu ODS, když k delegátům promluvil starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Mluvil, šklebil se a svíjel se přitom tak, jak činí choromyslní, a na naslouchajících bylo znát, že nevědí, co si mají o jeho projevu myslet. Kdyby nebyli též buď jen částečně či zrovna tak plně choromyslní jako řečník, začali by křičet, bručet. bouchat do stolu či klepat lžičkami do sklenic ve snaze ostudný projev ubohého starosty ukončit.
Mám mezi svými přáteli a známými též několik náruživých fandů premiéra Babiše. Tak náruživých, že téměř všichni z nich vlastní Babišovu knihu O čem sním, když náhodou spím, a o tomto díle a též o Babišovi zvlášť dokázali vést až do nedávna i docela nadšené rozpravy.
Sledoval jsem ve 21.30 hod jsem na ČT 24 pořad Horizont, moderovaný Tomášem Šponarem. Samozřejmě, ta nejhrubší protiruská propaganda jako vždy, takže v tomto směru nic nového – až na jedinou věc. A to totálně naddimenzovanou přemíru následujících dvou výrazů: ruská hrozba a nelegální anexe Krymu Ruskem. Jako kdyby si moderátor dal pro tentokrát za úkol narvat obojí, ať to stojí, co stojí, pokud možno do každé věty svého referátu. A bylo to opakování téhož a stále dokola a dokola tak nápadné a nepřirozené, že nemohlo být náhodné.
Co bych udělal, kdybych byl vedoucím redaktorem zpravodajské redakce České televize, a chtěl národu a všem posluchačům ČT ukázat, z jaké výšky a při tom s jakou přesností kálím na všechny ty kecy a kidy z kodexu ČT, které kdysi vložili do vínku nové posametové ČT její ještě snad starým masarykovským humanizmem prolezlí naivní zakladatelé? O tom, jak prý ČT bude ideální a spravedlivá ke všem.
115 článků (8 stránek)