Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Mám mezi svými přáteli a známými též několik náruživých fandů premiéra Babiše. Tak náruživých, že téměř všichni z nich vlastní Babišovu knihu O čem sním, když náhodou spím, a o tomto díle a též o Babišovi zvlášť dokázali vést až do nedávna i docela nadšené rozpravy.
Sledoval jsem ve 21.30 hod jsem na ČT 24 pořad Horizont, moderovaný Tomášem Šponarem. Samozřejmě, ta nejhrubší protiruská propaganda jako vždy, takže v tomto směru nic nového – až na jedinou věc. A to totálně naddimenzovanou přemíru následujících dvou výrazů: ruská hrozba a nelegální anexe Krymu Ruskem. Jako kdyby si moderátor dal pro tentokrát za úkol narvat obojí, ať to stojí, co stojí, pokud možno do každé věty svého referátu. A bylo to opakování téhož a stále dokola a dokola tak nápadné a nepřirozené, že nemohlo být náhodné.
Co bych udělal, kdybych byl vedoucím redaktorem zpravodajské redakce České televize, a chtěl národu a všem posluchačům ČT ukázat, z jaké výšky a při tom s jakou přesností kálím na všechny ty kecy a kidy z kodexu ČT, které kdysi vložili do vínku nové posametové ČT její ještě snad starým masarykovským humanizmem prolezlí naivní zakladatelé? O tom, jak prý ČT bude ideální a spravedlivá ke všem.
A momenty na mítinku vůbec nejtrapnější? Ta kratičká vystoupení pozvaných herců, kteří asi dobře věděli, proč se neztrapňovat déle, než bylo třeba.
A hned potom zpěvácké vystoupení zpěváka Hutky, kterou trapnost na Letenské pláni vygradovala až k transcendentnu.
Ve čtvrtek 23. října měla sněmovna poslanců ČR jedinečnou možnost skoncovat s vládou jedné strany, a to strany TOP 09, v České televizi. Jde o světový unikát, kdy strana, honosící se zhruba pětiprocentní podporou českého občanstva, plně a bezkonkurenčně ovládá celonárodní médium, které se svém kodexu zavazuje k tomu, že bude sloužit občanům všem (a tedy celému stu procentům občanů ČR), že „představuje fórum pro veřejnou diskuzi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek ... že poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře... a že si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti.“
Že Praha volí jako rozšířený ústav pro choromyslné, je věcí známou a ostatním lidem českým , moravským i slezským svorně proklínanou. Vždyť to byla právě Praha, která se v posledních sněmovních volbách a to doslova v posledních hodinách těchto voleb zasloužila o to, že občanům naší vlasti se o další čtyři roky prodloužila smrtící lhůta každodenního vystupování nejnenáviděnějšího českého politika na obrazovkách jejich televizorů.
Jako dva nejvýznačnější symboly nad skvostnou generalitou sovětského Ruska ční maršálové Žukov a Koněv. Toho druhého teď budou i s podstavcem, na kterém tento voják stojí, kladivy a dalším železem odmontovávat a stěhovat někam, kde na něj dle žádostivosti pánů radních z Prahy 6 už nebude vidět a kde na něj konečně začne padat prach zapomnění.
Lubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem a který podle názorů mnohých byl nejtěžsím oudem, který pomáhal stahoval preference ČSSD od někdejších třiceti a pak dvaceti procent, až posléze klesly pod procent deset, se má znovu stát členem vlády.
Je demokratičtější být zvolen venezuelským prezidentem v prezidentských volbách 20 miliony oprávněných venezuelských voličů, to je 68 procenty z těch, kteří se k volbám dostavili (volební účast činila 46 procent oprávněných voličů), jak byl v květnu minulého roku zvolen prezidentem Venezuely stávající prezident Nicolas Maduro, nebo je demokratičtější prohlásit venezuelským prezidentem sám sebe, jak to 23. ledna letošního roku učinil předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó?
Jeden ze znaků fašizmu (akceschopnost), jsme už probrali dřive, takže přejdeme ke znaku dalšímu. Je jím VŮDCE. Jeho role byla podle Paxtona dříve spíš přeceňována, protože ve vývoji hnutí není jeho váha tak jednoznačná a zvyšuje se, až když už se jedná o převzetí moci.
Probíhá pokus spodiny republiky o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracie. Prý demokracie lepší a skutečnější, než je ta, co máme. Čili do čehosi takového, co dnes vládne z Kyjeva a zdobí se to fascinujícími pochodňovými průvody někdejších příslušníků formací SS.
Protože jejich postoj demokracii popírá a je čistým vyjádřením teorie i praxe fašizmu, vyzdvihující názor, že elita je cosi příkře odlišného od lidu, a o rovnosti lidí je proto nesmyslné uvažovat či hovořit. Z kteréhožto fašistického pohledu může pak opravdu plynout, že jedna třetina je víc, než třetiny dvě.
Přiznám se, že o působení ženského živlu v politice jsem si nikdy nemyslel nic moc. Stačilo nechat si v představě promítnout obrazy Němcové, Langšádlové, Pekarové Adamové, Černochové, Udženije, vzpomenout moudrostí, které kdy vyšly z jejich úst, i činů, kterými se proslavily, a závěr byl jasný. Drží si je tam proto, aby ve stranách nějaké ženské měly. Cožpak taková Langšádlová řekla kdy něco, co by šlo – byť jen o milimetr - nad vyjadřovací či duchovní kapacitu Kalouska či Schwarzenberga? Kromě její otevřené výzvy k válce s Ruskem, která jí ovšem důvěryhodnost nad jmenované dva nepřidala.
Každý u nás dnes ví, že v otázce postoje k nejzávažnějším problémům dneška, kterými jsou vztahy našeho státu vůči USA, vůči Rusku, vůči EU a vůči NATO, je naše veřejnost rozdělena na dvě početně zhruba stejné poloviny – a tento poměr zůstává už roky nezměněn vzdor zběsilému úsílí téměř všech našich oficiálních médií změnit tento poměr tak, aby všichni naši lidé proklínali Rusko, do nebes vynášeli Ameriku a byli náruživými fandy EU a NATO.
Ovšem o lež a podvod, jež jsou s představou čestného jednání neslučitelné, se samozřejmě jedná i tak, a lidé kteří je šíří jsou prostě lháři, ať už se jim to označení líbí, nebo ne. Takže být či zůstat poctivým novinářem a přitom např. šířit názor, že Západ je sídlem mirumilovných andělů a Východ sídlem agresivního ďábla, a pro platnost tohoto názoru snášet jednostranně pojaté argumenty a argumenty tuto tezi popírající, zamlčovat, je popřením možného, čili logickým nonsensem.
103 článků (7 stránek)