Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Takže ruské ti, milý posluchači, nepřipomene ruské, jak bys očekával, ale sovětské (zatím, protože už brzy budou v západním a tedy též v našem podání i ty gulagy jen a jen ruské).. Ber to tedy tak, že o logiku už dnes v euroatlantickém tažení proti Rusku nejde, že jde o nejpustší a nejzlotřilejší propagandu, či cosi jako boxerský mač, při kterém jeden z oněch dvou soupeřů už shodil rukavice z rukou a rozhodčí (snad OSN), při pohledu na takovouto definitivní sportovní zkázu z ringu raději utekl.
Ale jelikož půjde, jak též shora naznačeno, o muže bez kouzla a sociálního demokrata jen nakukaného a ne tedy skutečného a navíc vyhlížejícího jako přerostlý chlapec s nejistým pohledem, který jakoby stále hledal v davu ruku své maminky, přinese své straně mnohem víc škody než užitku. A protože se k mezinárodním problémům bude jako zahraniční ministr muset často vyjadřovat a bude tak činit ve stejném duchu, jak to ve Warwicku a Bruselu denodenně slýchal, stane se pro Čechy tak nepopulárním, že preference ČSSD stáhne až pod pětiprocentní hranici.
Jestliže v ten okamžik máte za to, že lživé vyjádření „ruská okupace“, jež ruskou okupaci nebyla , protože šlo o nešťastný a politováníhodný čin zemí Varšavské smlouvy, který by se s přivřením obou očí dal snad označit nanejvýš za „okupaci sovětskou“, vypadla z vašeho televizoru jen nějakým nedopatřením, omylem či překlepem redaktora, který onu informaci připravoval, jste na hlubokém omylu.
Alternativní, nebo chcete-li neoficiální weby, vznikly z niterné potřeby lidí postavit se proti panujícím a do očí bijícím západním lžím oficiálním. Např. proti oficiální lži o tom, že dvě letadla v New Yorku zbourala dva železobetonové mrakodrapy, ale spadly po tom nárazu mrakodrapy tři. Že irácké jaderné zbraně (které nikdy neexistovaly), ohrožují život na planetě zemi – a je proto nezbytné Irák vojensky napadnout (a zabít při tom jeden milion Iráčanů).
Jde tedy celkem o tři věty, které místopředsedkyně komise EU a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová pronesla, když ve čtvrtek 3. prosince t.r. seznamovala novináře s Akčním plánem EU pro demokracii (Action Democracy Plan), jehož je autorkou. Ty tři zmíněné věty šly samozřejmě jedna za druhou a zněly takto: "Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy (odkaz na román 1984 George Orwella – pozn. LM.), svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována."
Alternativní, nebo chcete-li neoficiální weby, vznikly z niterné potřeby lidí postavit se proti panujícím a do očí bijícím západním lžím oficiálním. Např. proti oficiální lži o tom, že dvě letadla v New Yorku zbourala dva železobetonové mrakodrapy, ale spadly po tom nárazu mrakodrapy tři. Že irácké jaderné zbraně (které nikdy neexistovaly), ohrožují život na planetě zemi – a je proto nezbytné Irák vojensky napadnout (a zabít při tom jeden milion Iráčanů).
Odpovědí jsou velké peníze a to většinou peníze cizí, peníze Sorosů, Rotschildů i část těch cizokrajných peněz Bakalových, které, protože jsou cizí, byly už od samého začátku, čili od sametu, pochopitelně rozhodnuty podporovat v naší zemi nikoli naše české zájmy, ale jedině zájmy cizí. A tak si ty cizí zájmy, čili zájmy NATO, EU, CIA či vojenskobezpečnostního komplexu USA, i ty cizí peníze, začaly u nás hledat (až našly), ty politické strany, které by jim v odmítání českých zájmů a naopak v úslužnosti zájmů cizích, šly na ruku. A když je našly, začaly u nás zakládat média, která by šla zas na ruku oněm už vytipovaným cizinu protěžujícím stranám. A začaly do těch médií horem i dolem sypat peníze.
Nenechte se vysmát. Kalousek ví stejně dobře jak to ví generál Flynn, že hnutí Blak Lives Matter je jen dočasnou zástěrkou toho, co má přijít po něm. Což je nová barevná revoluce fašistického střihu, která skoncuje s nekonečným demokratickým handrkováním se soupeři opačných názorů, nastolí vládu pevné ruky a jedné strany, a to jak v USA tak následně i u nás, a bude to strana Bidenů, manželů Obamových a Clintonových za Atlantikem, a stranička Kalouskova a straničky jeho ideových přátel zde v ČR.
Že je liberální demokracie podfuk těch, kterým se nelíbí demokracie čili vláda lidu, je věc zřejná každému, do má zdravý rozum. Protože kdyby se těm, kteří slovo „liberální“ ke slovu demokracie přidali, demokracie líbila, nechali by ji takovou, jaká je a žádným adjektivem by ji neobohacovali.
Za co se ale stydí skupina soukromá a utajená, se vůbec nehodlá stydět skupina veskrz veřejná, jíž je Evropská unie, přesněji pak její nadnárodní orgán Evropská komise.
Ta totiž, bez jakéhokoli uzradění či okolků oznamuje v těchto dnech světu, že se v ní rodí plán, který ma za cíl ochranu demokracie před hybridními hrozbami – a na starosti má prý ten plán Věra Jourová.
Moderátoři a moderátorky to snad mají od vedoucích zpravodajské redakce ČT přímo rozkázáno a možná v tom byli dokonce i odborně proškoleni. A o čem že to vlastně mluvím?
Mluvím o technice kladení sugestivních otázek.
Dnes před polednem byla z vůle lidské spodiny českého národa odříznuta socha maršála od svého piedestalu, z jeřábu byla spuštěna oprátka, kterou maršálovi vložili pod paže, jeřáb maršála nad piedestal zvedl a položil na korbu náklaďáku, který osvoboditele Prahy odvezl do muzeálního zapomnění.
Přispět k němu a k jeho upevnění se v těchto dnech rozhodlo i vedení ČT, a to tím, že každodenně bude ve svých pořadech dávat slovo našim nejznámějším politikům, hercům, sportovcům, a vůbec všem našim známým osobnostem, a to s cílem naše občany v současné těžké chvíli povzbudit a obnovující se jednotu národa tak dále utvrzovat.
Zatím vystoupili herec Mádl, kněz Halík, sportovec Hašek a dramatik Svěrák.
Další podobní jsou připraveni.
To jsme my, říkal jsem si, když je nám zle, prosíme, hrbit se dokážeme jak nikdo, ale jakmile je už ruka v rukávu, dodávky domluveny a smlouvy na ně sepsány, a větší část pomoci máme dokonce už i doma, proč bychom nechávali velvyslancův projev překládat? Vždyť by v něm mohlo být i něco, co naší současné politice nevyhovuje. Takže ať si plká co chce, stejně mu skoro nikdo nerozumí.
I na Slovensku platí zákon, že místní média se v době voleb musí vystříhat jakýchkoli politických projevů, které by výsledek voleb mohly ovlivnit. Tolik tedy zákon, na jehož překonání se však slovenské opozici podařilo nalézt lék.
126 článků (9 stránek)