Stojíme za svým prezidentem Milošem Zemanem!
Stejně dopadnou plány s Novým zeleným údělem. Koronavirus nám dal trochu ochutnat, jak bude vypadat Evropa podle Grety. Stačí k současnému stavu připočíst nedostatek energie, se všemi důsledky pro naše životy. Holt žijeme v opravdu zajímavých časech.
Pro dosažení tohoto cíle navíc stačí jen málo – otevřít hranice pro migranty a koronavirus. Ideální variantu pak představuje možnost, že nákazu rozšíří statisíce mladých mužů čekající na turecko – řecké hranici. Oni sami ji většinou přežijí, ale zároveň na své cestě rozvrátí všechny země, kterými projdou. Cesta k radikálnímu omlazení a přeformátování Evropské unie tak bude otevřena. Jediné, co by tomu mohlo zabránit, je odhodlání některých národních států bránit své hranice před koronavirem. A tím také před nelegální migrací.
Ve svém prvním březnovém komentáři jsem napsal, že koronavirus je první světová politická pandemie. Obávám se, že v kombinaci s migrační krizí mají šanci tuto pohromu přežít pouze země s fungujícím státním aparátem. Se současnou českou vládou zatím moc dobré vyhlídky nemáme.
Domnívám se, že případ vraždy Borise Němcova představuje ukázku toho, že objektivní zjištění oproti spikleneckým teoriím nemají u určité části politiků a médií šanci. Svou roli hraje také to, že obvinit ruského prezidenta je tak snadné a bez rizika. Psát o tom, že ruského opozičního politika zavraždili náboženští islamističtí fanatici není politicky korektní a poněkud o ústa.
Domnívám se, že případ vraždy Borise Němcova představuje ukázku toho, že objektivní zjištění oproti spikleneckým teoriím nemají u určité části politiků a médií šanci. Svou roli hraje také to, že obvinit ruského prezidenta je tak snadné a bez rizika. Psát o tom, že ruského opozičního politika zavraždili náboženští islamističtí fanatici není politicky korektní a poněkud o ústa.
Obávám se, že realita jménem Zelený úděl bude méně optimistická než dystopický příběh Marca Elsberga. Neplánují to žádní spiklenci, ale Evropská komise. Žádná sebedůmyslnější sabotáž nemůže napáchat tolik nevratných škod jako nekvalifikovaná rozhodnutí úředníků ustupujících tlaku zelených fanatiků. Z logiky politiky vyplývá, že snaha o to, aby byla uhlíková neutralita dosažena co nejdříve, poroste. Zase budeme plnit pětiletku za dva či tři roky. Přijde-li potom blackout, nepůjde napravit.
Ta neochota možná pramení z vědomí, že historie nás učí o tom, že se něco podobného v dobách nedávných odehrálo, takže se dá logicky předpokládat, že dnešní pokus o ekonomickou modernizaci Evropské unie nazvanou Zelený úděl dopadne stejně jako jeho předobraz čínský Velký skok vpřed v roce 1960.
Vzhledem k tomu, že spolu se Sulejmáním byl zabit také jeden z velitelů iráckých šíitských milicí Abú Mahdí Muhandis, dosavadní spojenec Američany vedené koalice bojující proti Islámskému státu, logická otázka komu prospěly vraždy na bagdádském letišti, by také ukazovala na Izrael. Nicméně k atentátu se osobně přihlásil prezident Spojených států Donald Trump. Co následovalo, je dostatečně známo. Zaujal mě umírněný styl bezprostřední íránské odvety, který předvedl, že kdyby chtěli zaútočit, tak mohou. Pomstu zatím odložili.
Usmrcení íránského generála Kásima Sulejmáního nejspíš ukázalo, že mezinárodní právo již bylo definitivně nahrazeno právem silnějšího.
Svědčí o tom následující fakta:
byl usmrcen krátce poté, kdy přistál na mezinárodním letišti v Bagdádu jako člen oficiální mezistátní delegace
k atentátu došlo na území Iráku ozbrojenými silami USA bez souhlasu irácké vlády
na civilní mezinárodní letiště v době míru a za normálního provozu až do 3. 1. 2020 útočili jenom teroristé
Neklid, jež již způsobila za poslední čtyři léta v mezinárodních vztazích, bude pokračovat, protože politická nestabilita a omezená možnost vládnutí v nejmocnější zemi světa ovlivňuje jak politiku spojenců USA uvnitř NATO a EU, tak protivníků, zejména Číny. Ta se stane nejen nejsilnější světovou ekonomikou, ale hlavně vojenskou velmocí, navíc s Ruskou federací jako spojencem.
Když shrnu bisáckou argumentaci – jsme v hybridní válce s Ruskou federací, takže každý, kdo nejde s námi, jde proti nám s Putinem. Protože se jedná o veřejnou zprávu, chybí v ní návrh „aktivních opatření“, jak s tou zločinnou částí českého politického a společenského spektra naložit. Třeba si to přečteme už příští rok. Zpětný odpočet již začal, končí komentář Jaroslav Bašta.
Asi nejbizarnější moment všech reakcí na rozhovor v iDnes považuji opakované poukazování na to, že jde o ruské dezinformace. Celý případ je záležitost vztahů USA – Ukrajina, vyšetřování zásahu do voleb v roce 2016 probíhá momentálně také ve Spojených státech, stejně jako snaha o impeachment Donalda Trumpa, která s ním souvisí. Do roka a do dne v průběhu předvolební kampaně budeme informováni o všech detailech. To i v případě, že J. Biden v nich nakonec kandidovat nebude (což je dost pravděpodobné). Nicméně v Čechách každý, kdo nesdílí stanovisko americké Demokratické strany, je označen za ruského trolla, či ještě hůře. Proto si myslím, že presstituce není jen zaměstnání, ale stav ducha. Poněkud mdlého, bych dodal., končí komentář pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
Na kauze sochy maršála Koněva jsme mohli pozorovat, jak se původní vnitřní ruský spor o dějiny přenáší k nám. Hlavní iniciátorkou celé aféry je obdivovatelka generála SS Helmutha von Pannwitze a jemu podřízených kozáků Eugenie Čihalová. Ta se stala členkou Rady vlády ČR pro národnostní menšiny jako zástupce Rusů. Nechápu české politiky, kteří se zapojili do akce, která na dálku páchne svými dávnými nacistickými kořeny.
Z těchto důvodů bylo nutné resuscitovat staré totalitní know-how. Proto současná podoba rusofobie má překvapivě mnoho podobností s Hitlerovým antisemitismem. Nepřítel je všude a ohrožuje liberální demokracii svoji pouhou existencí. Je bytostně zlý, primitivní a zaostalý, ale zároveň ovlivňuje téměř vše v západních státech, protože proti nim vede blíže nespecifikovanou hybridní válku prostřednictvím svých všudypřítomných, leč neviditelných agentů.
Také druhá cochcárna pochází z hlubin Evropského parlamentu. V červnu letošního roku paní europoslankyně Michaela Šojdrová při nějaké příležitosti navštívila uprchlické tábory v Řecku. A nedělo se nic do té doby, než pan premiér Andrej Babiš přišel s heslem „Ani jednoho migranta!“ V hlavě české političky to vyvolalo tři měsíce staré vzpomínky a přišla s požadavkem přijetí 50 syrských sirotků, abychom ukázali Bruselu svou ochotu a vlídnou tvář.
58 článků (4 stránky)