Volgograd znovu Stalingradem. Výročí hrdinné bitvy, která zahájila Hitlerův konec
Volgograd se z rozhodnutí městského sněmu opět nakrátko stane Stalingradem, alespoň pro zítřek, kdy město i celé Rusko bude slavit 70. výročí porážky německých vojsk ve stalingradské bitvě.
Krátkodobá a symbolická přejmenování Volgogradu na »město-hrdinu Stalingrad« budou podle agentury RIA Novosti přípustná i při dalších historických výročích.
Město na Volze změnilo název již několikrát. Původně bylo založeno jako pevnost Caricyn, později neslo jméno Josifa Stalina, který zde působil za občanské války, v roce se 1961 přejmenovalo na Volgograd.
Do historie se však zapsalo jako Stalingrad, protože právě zde došlo za druhé světové války ke klíčovému obratu na východní frontě. Urputná bitva o město nesoucí Stalinovo jméno nakonec skončila obklíčením a kapitulací zdecimované německé 6. armády a jejích italských, rumunských a maďarských spojenců.
Podle volgogradského poslance Sergeje Zabednova si opětovné používání názvu Stalingrad přáli zejména váleční veteráni, a tak se sněm nakonec rozhodl dovolit využívat tento symbolický název při městských oslavách 2. února, 9. května, 22. června, 23. srpna a 19. listopadu, což jsou všechno data spjatá s druhou světovou válkou a s bojem o Stalingrad.
O město se bojovalo více než šest měsíců, od 17. července 1942 do 2. února 1943, a bitva si vyžádala na dva miliony padlých.
Rusové své vítězství právem považují za událost, která vedla k obratu v celé válce a která zachránila Evropu před fašismem. Zítřejší oslavy jsou naplánovány ve velkém stylu: počítá se s rekonstrukcí tehdejších bojů, přehlídkou v historických uniformách i osobní účastí prezidenta Vladimira Putina.
»Bitva se stala hlavním symbolem Velké vlastenecké války a je dodnes živá v paměti těch, co ji zažili, i jejich potomků,« vysvětluje historik Vitalij Dymarskij, připomínající, že hrdost na minulost a vlastenectví patří k oporám současného režimu.
»Bombardovali nás bez přestávky, od devíti ráno do čtyř odpoledne. Dvakrát byl náš kryt zasypán, ale vyhrabali nás a přežili jsme,« zavzpomínala pro agenturu AFP třiadevadesátiletá Tajsja Prostnovová na dobu, kdy ji jako studentku medicíny poslali ze Sibiře v září 1942 přímo doprostřed válečných hrůz.
»Ranění přibývali neustále. Polovina z těch, které jsme ošetřili, se vracela zpět na frontu,« tvrdila. Chyběly potraviny, kolikrát se musela spokojit jen s pár sousty chleba a doušky vody, ale pod kulkami často umírali i ti, kdo chtěli vodu přinést z řeky.
»Ale přesto jsme neměli strach a mysleli jsme jen na jedno: musíme vyhrát. I umírající často říkali 'umírám za vlast, za Stalina'. Nebýt Stalina, bitvu bychom prohráli,« usoudila někdejší ošetřovatelka. Stejný názor zastává hodně veteránů. Komunisté se chystají předat Putinovi petici s asi 50 000 podpisy za požadavek přejmenovat Volgograd zpět na Stalingrad.
(Vyšlo na http://www.halonoviny.cz/articles/view/2935917)
