Energetická koncepce v EU chce vytvořit nového "ekočlověka". K smíchu

Autor: Miroslav Zajíček | Publikováno: 11.7.2012 | Rubrika: Politika
Ilustrace

Evropská energetická politika je z větší části směska projektů, které jsou zaprvé drahé a za druhé směřují k cíli, který je nesmyslný. Zkusme si udělat malou hitparádu největších pitomostí, které z této politiky vzešly.

Na první místo lze bez váhání umístit tzv. Roadmap neboli "Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050". Jde o plán snížení emisí CO2 o 80 procent v roce 2050. V hrubém nástinu z března 2011 fakticky znamená nikoliv změnu některých evropských politik, ale změnu fungování ekonomiky jako celku včetně životního stylu lidí. Celá idea stojící za Roadmap vede k vytvoření nové evropského "ekočlověka". Skoro jako by to něco připomínalo… Jak dopadly sny o vytvoření nového člověka z 50. a 60. let víme.

Součástí tohoto top nesmyslu je už první krok - návrh na přechod k dosažení vyššího redukčního cíle emisí CO2 k roku 2020. Návrh je vyvolán zejména dopady silné hospodářské recese v EU na systém obchodování s emisními povolenkami, tedy na pokles cen emisí CO2 v důsledku snížení hospodářské aktivity. Evropské komisi najednou vadí, že systém funguje správně - tedy když není po emisních povolenkách poptávka, jejich cena klesá. Fakticky jde o změnu posunutí střednědobého cíle hospodářské politiky v důsledku krátkodobého cyklického vývoje ekonomiky.

Bude-li tento cíl prosazen, zvýší se náklady na elektřinu pro podniky a domácnosti v době, kdy jsou - při hospodářské recesi, stagnaci či nízkému růstu - ve velmi špatné ekonomické kondici. Celé opatření je procyklické, tedy působí proti stabilizaci a oživení ekonomiky. Při odložení spotřeby a investic v důsledku hospodářského poklesu naopak petrifikuje stávající strukturu ekonomiky, což je ostatně proti smyslu všech politik tzv. ochrany klimatu a i proti smyslu Roadmap.

Nesmyslem číslo dvě jsou dotace obnovitelným zdrojům energie a biopaliv. Velikost dotací je ohromující. Byť celkově je zatím nikdo nespočítal, bude se jednat o desítky procent HDP - jen v ČR dosahuje současná hodnota stávajících závazků zhruba pětinu HDP - a bude hůř. Obdobně jsou na tom i jiné země. Přitom podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny sice roste, ale vzhledem k investicím nikoliv závratným tempem. V důsledku jejich podpory rostou náklady na elektřinu pro konečného spotřebitele na desítky let dopředu, ztěžuje se možnost řízení sítí a zejména jsou podporovány technologie, které nemá smysl podporovat - jestliže ani po dvaceti letech podpor nejsou schopny se na trhu prosadit samy, pak proč na ně vyhazovat peníze.

Environmentální efekt je naopak sporný - podpora obnovitelných zdrojů je nejdražším způsobem, jak snížit emise CO2. To je logické, neboť pokud by při existenci systému obchodování s emisními povolenkami bylo levnější stavět obnovitelné zdroje, než provádět jiná opatření, pak by tyto zdroje podporu nepotřebovaly. V důsledku existence systému obchodování s povolenkami se však obnovitelné zdroje nestaví - tedy jsou z hlediska snížení emisí dražší než jiné alternativy.

Číslem tři je plynovod Nabucco. V červenci 2009 při slavnostní ceremonii v Ankaře vše vypadalo růžově. Dnes je projekt řekněme neživý, ale de facto mrtvý. Oproti Roadmap jsou jeho náklady mizivé už proto, že nakonec nebude realizován, ale v hitparádě je díky tomu, že se v něm projevuje snad vše negativní, co lze na evropské energetické politice najít. Zaprvé řeší neexistující problém tzv. energetické závislosti na Rusku. Je-li někdo na někom závislý, pak Rusko na evropských penězích. Přes dvě třetiny ruského rozpočtu závisí na exportu ropy a zemního plynu - hlavně do Evropy. Evropa se bez ruského plynu i ropy nakonec obejde - přechodné období by nebylo snadné ani bez nákladů, ale trh vykazuje obrovskou schopnost se přizpůsobit. Naopak Rusko by se bez evropských peněz sesypalo jako domeček z karet. Za druhé, těžko si představit komplikovanější cestu plynu do Evropy než přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska. Možná ještě přes Kosovo... Za třetí, typicky evropským stylem rostou předpokládané náklady. Jestliže před třemi lety neměly překročit 8 miliard eur, pak dnes to již má být necelých 11 miliard - a to se ještě ani nekoplo. A za čtvrté, projekt vlastně nemá začátek. Plynovod má začínat ve východotureckém Erzurumu, ale tam žádný plyn není. Do Erzurumu se musí přivést a existují jen čtyři možnosti - Ázerbájdžán, Turkmenistán, Írán a severní Irák. Ani jeden ze zdrojů zatím závazně nepotvrdil, že opravdu chce využívat plánovaný plynovod. I společnost BP, který provozuje ázerbájdžánské pole Šáh Deniz, což je nejvhodnější zdroj pro Nabucco, zatím spíše podporuje svůj South East Europe Pipeline. A navíc je poněkud ironické jistit rizikové dodávky z Ruska právě z výše zmíněných zemí, jejichž riziko je ještě větší...

Projekt DESERTEC-EUMENA si zasloužil čtvrté místo svojí snovostí. Zde je nutné říci, že nejde o projekt přímo podporovaný ze strany EU, je však podporovaný v rámci středomořského partnerství a má ambici se stát základem budoucí evropské tzv. supersítě. Cílem je výstavba solárních elektráren na Sahaře a větrných elektráren na atlantickém pobřeží s tím, že elektřina z nich bude přenášena vysokokapacitními sítěmi na bázi stejnosměrného proudu do spotřebních center v Evropě. Případně jsou do celého systému zasazeny i norské vodní elektrárny jako teoretické akumulátory elektřiny, islandské zdroje geotermální energie nebo solární elektrárny v arabských pouštích. A pak se všichni probudí do reality. Jde o projekt hodný Julese Vernea. Ale jeho ekonomická nákladnost, technická obludnost, případné politické komplikace a citlivost na atmosférické jevy jej činí nemožným. Alespoň v současné době.

Posledním nesmyslem je vlastně ne-projekt. Tedy něco, co není, ačkoliv by být mělo a mohlo. Tím je neexistující těžba břidlicových plynů. Jejich zásoby jsou v Evropě srovnatelné s USA, snad dokonce větší. A je-li cílem Evropy bezpečná, robustní a levná energetika s omezeným dopadem na životní prostředí a sníženými emisemi CO2, tak neexistuje lepší odpověď než břidlicové plyny. Díky břidlicím se v USA již nyní produkuje v mnoha měsících v roce více zemního plynu, než jsou američtí konzumenti vůbec schopni spotřebovat. Jeho ceny v posledních letech prudce poklesy a dnes jsou oproti Evropě asi třetinové. Právě břidlicový plyn de facto ukončil debatu o renesanci jaderné energetiky. Tak levný plyn v ohromném množstvím snižuje perspektivy jaderné energetiky k nule. A bez dotací a podpor jsou nulové i perspektivy obnovitelných zdrojů. Navíc přináší břidlicový plyn i renesanci amerického průmyslu. Typickým případem je společnost Dow Chemicals. Ta plánovala výstavbu petrochemických závodů na Blízkém východě, ovšem nyní je staví opět v USA - právě kvůli levné vstupní surovině, plynu z břidlic. Levný plyn znamená pro americké výrobce podstatnou konkurenční výhodu oproti zbytku světa závislému na ropných derivátech. Ještě větší změny čeká energetika. V současnosti je produkce elektřiny v USA dvakrát levnější ze zemního plynu než z uhlí - hovoříme-li o nových elektrárnách. Jenže v dubnu 2015 začnou platit pro elektrárny v USA nové emisní limity zejména s ohledem na obsah rtuti. Pak bude nutné odstavit přes 250 uhelných elektráren, které byly postaveny v 50. letech a dříve. A jasným substitutem jsou elektrárny na zemní plyn, což bude znamenat změnu u zhruba třetiny uhelných elektráren.

Je tedy pravděpodobné, že Amerika do roku 2020 dosáhne přesně ty cíle, které stanovila Evropská komise pro rok 2020 Evropské unii - ale tržně, mnohem levněji a zejména s návratem průmyslové produkce zpět do USA. Tedy přesně s opačným výsledkem, než jaký slibují výsledky regulačních plánů EU.

ZDROJ: www.libinst.cz

Klíčová slova: národní zájem  | exportní politika
2572 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Otázka nejen pro pražskou smečku: Co je demokratičtější?Jak daleko je Milion chvilek od demokracie a jak blízko má k fašizmuPřesvědčení, že se nemáme starat o vlastní komunitu, ale o trpící menšiny z celého lidstva bez ohledu na to, proč trpí, a zda není lépe jim pomoci, aby si pomohli sami, je přesvědčení nesmyslnéZtrapní se Vojtěch Filip jako přízemní lhář? Filip drží rekord v disciplínách, jak skončit v každých volbách hůř, než jeho předchůdce i on sám v těch předchozích, a jak se z debaklů vylhat na cizí kontoProbíhá pokus spodiny o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracie

euPortal.cz

Jak manipuluje web Manipulatori.czVon der Leyen se bude snažit přebudovat Unii na Sojuz ‚v zastaralém komunistickém stylu,‘ k tomu prosazuje také tu Evropskou armádu, varoval Farage

ePortal.cz

Palestinský kult smrtiČulík, Kartous a elfové, praporečníci nové totality

Eurabia.cz

Žhářský útok na sídlo protiimigrační strany FPÖ - zadržen imigrant!Mladá Britka se nepodvolila harémizaci. Dostala lekci. Terminální.

FreeGlobe.cz

V budoucnu bude genetická zbraň schopna vyhlazovat určité národnostiŠílená hysterie feministek. Zmlátily lidský plod tyčí a pak ho zapálily (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

ParlamentniListy.cz

Co dál? Babiš byl u Zemana, pak šel před kameru a...Drsné urážky, co vám hnou žlučí. Klaus ml. terčem útoků pro svůj vzhled
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan