Zbytečné agresivní tlaky na Rusko ze západu jej budou více a více otáčet na východ – což bude především naše ztráta

Autor: odjinud | Publikováno: 22.6.2012 | Rubrika: Rozhovor
Ilustrace

S profesorem Oskarem Krejčím jsme hovořili krátce před návratem Vladimira Putina do funkce ruského prezidenta. A také před blížícím se květnovým summitem NATO v Chicagu. Právě v těchto souvislostech jsme mu položili několik otázek ohledně vztahů Západ – Rusko, protiraketové obrany, Gruzie nebo Afghánistánu. Nechali jsme si také vysvětlit, jak to je s jeho studií „Proč bude válka“, která u některých lidí vzbudila kontroverzní odezvu.

Pane profesore, na post prezidenta Ruské federace se vrací Vladimir Putin. Již po jeho zvolení se zdálo, že některé západní státy a politici dostávají kopřivku. Třeba si připomenuli, že např. v době války proti Libyi byl odstupující prezident Medveděv na rozdíl od Putina mnohem smířlivější. Putin rovnou řekl, že se jedná o „křížovou výpravu“. Myslíte si, že Kreml bude k západním krokům více obezřetný a Rusko za Putina skutečně přitvrdí?

Prof. Oskar Krejčí: Vladimír Putin patří mezi ruské politiky, kteří bývají označováni jako „západníci“. Zároveň ovšem je velkým pragmatikem, či, řečeno akademickým jazykem, „defensivním realistou“. Své třetí volební období pravděpodobně začne vstřícnými gesty vůči Západu.

V této orientaci bude mít hned od počátku dva problémy. Tím prvním je spousta předsudků, které jsou spojeny se strachem z Ruska, s utkvělou vizí, nutkáním zatlačovat a rozkládat Rusko. To není pouze otázka „zadržování Sovětského svazu“, politiky pěstované v USA od konce 40. let minulého století. To je britská politika přinejmenším od Krymské války v polovině 19. století. Aktuálním výrazem této politiky „zadržování a rozkládání“ Ruska je budování systému protiraketové obrany na hranicích Ruska a rozšiřování NATO na východ. Brzký summit v Chicagu ukáže, jak jsou rozdány karty.

Druhým problémem Putina v jeho západní orientaci je rostoucí význam států pacifické oblasti. Na konci Putinova vládnutí bude už jasné, že ekonomicko-inovační těžiště světa není na západ od Ruska. A Kreml bude muset mnohem více provádět politiku všech azimutů. A nejen to: bude mít možnost volby. Zbytečné agresivní tlaky na Rusko ze západu jej budou více a více otáčet na východ – což bude především naše ztráta.

Na summitu NATO v Chicagu se bude o vámi zmíněném protiraketovém štítu také hovořit. Přiznám, že nepříliš rozumím tomu, čí to vlastně má být štít. V uplynulých měsících všechny dohody – s Rumunskem, Španělskem, Tureckem, ale ještě dříve s Polskem – podepisovali Američané. Česká zahraniční politika podporuje štít NATO, na summitu se bude mluvit o štítu NATO a ono se zdá, že štítem NATO je snad jen tím, že jeho součásti jsou na území členských států. Navíc se ukazuje, že Američané NATO a rusofobii například Poláků rádi využívají při jednání. Asi tak, my bychom samozřejmě, ale v NATO nejsme sami a ti Poláci …. Čí protiraketový štít to tedy podle vás je?

Prof. Oskar Krejčí: Od zrodu hnutí Ne základnám jsem tvrdil, že imunizace Národní protiraketové obrany USA proběhne pod hlavičkou NATO. Stručně a jasně: americký protiraketový štít je globální, alianční štít je regionální. Protiraketová obrana NATO má fungovat jako dílčí část onoho globálního štítu. Jako celek jde o strategický systém, přičemž strategické informace a strategické rozhodování Spojené státy nesdílejí ani se svými spojenci. Alespoň prozatím. Vojensko-politická kultura USA to prostě neumožňuje – ovšem ani jaderné arzenály Francie či Británie nepodléhají NATO, jsou pod výhradním velením Paříže či Londýna. A nikdo nemůže vědět, jak bude tento štít zdokonalován a jak jej zaměří další prezident či prezidenti USA. Jeho využitelnost v případě útoku proti Rusku se může rozvíjet.

Dokud se nezmění politické myšlení v Bílém domě a Pentagonu, bude to především americký protiraketový štít. To, co skutečně potřebujeme, jsou funkční a právním závazky podpořené dohody na úrovni skutečně samostatných jaderných hráčů, tedy na ose Washington-Moskva-Peking. Úmluvy po linii Washington-Brusel jsou jen taktické a logistické manévry nejsilnějšího ze států aliance.

Summit se nevyhne také otázce rozšíření aliance. V této chvíli není jistě mluva o Ukrajině. Ve hře jsou stále ambice autoritářského gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Nebylo by spíše na místě ho upozornit, že než začne uvažovat o připojení k Severoatlantické smlouvě, měl by propustit politické vězně a přestat pronásledovat opozici? Nebo je důležitější, že dodává do Afghánistánu jeden z největších kontingentů z nečlenských zemí NATO? Nemáme v Evropě skutečně podivné standardy? Běloruský prezident Lukašenko je proskribovaný diktátor a Saakašvili, který si s ním vůbec nezadá, je naším přítelem?

Prof. Oskar Krejčí: Politika dvojího metru je jednou z největších slabostí Západu. Efektivně ji totiž lze praktikovat pouze v podmínkách, kdy jsme výrazně silnější než ten, proti komu ji hrajeme. Což v případě Číny a Ruska přestává platit a vše se obrací proti nám.

Tradiční snaha používat malé státy proti velkým kolosům je patrná i tentokrát. I když je veliký stát v právu, při konfrontaci s trpaslíkem vypadá jako nehrabaný, necitlivý, nebezpečný – emoce strhávají sympatie lidí na stranu Davida, když se dostane do konfliktu s Goliášem. Příkladem je politika Západu vůči některým pobaltským republikám: pozoruhodné „porozumění“ západních politiků a medií pro legalizaci postavení tak zvaných neobčanů v Lotyšku a Estonsku není ničím jiným, než provokativní podpora masového porušování lidských práv. Při pohledu na aktuální divadlo kolem mistrovství Evropy ve fotbale se znovu otevírá otázka, jaká bude role Gruzie v době zimní olympiády v Soči. Díky státům NATO – včetně Česka – už bude gruzínská armáda přezbrojena a vycvičena.

Již v přípravách summitu se projevily rozpory okolo přizvání Izraele k jednacímu stolu. Turecko se postavilo proti s formálním odůvodněním, že Izrael se dosud neomluvil za zabití tureckých občanů izraelským komandem na lodi Flotily svobody. Mnozí vidí Izrael v NATO, někteří by chtěli, aby aliance sehrála roli v izraelsko – palestinském konfliktu. Bylo by dobré, aby se NATO angažovalo na Blízkém východě nebo aby se Izrael stal členem NATO?

Prof. Oskar Krejčí: Osobně si myslím, že je třeba využít každou příležitost na jednání o všech problémech světa. Primitivní nátlaková diplomacie nebo dokonce politika praktikovaná prostřednictví bezpilotních letadel a střel s plochou drahou letu je z dlouhého hlediska pro Západ kontraproduktivní. Velmi kontraproduktivní.

Problémy pozvání Izraele na summit jsou v tom, že pozvaná je jen jedna strana konfliktu a že chybí nové nápady pro hledání kompromisu. Navíc je zde nebezpečí, že výsledkem jednání nebude nová politika hledající řešení izraelsko-palestinského konfliktu, ale případná turecko-izraelská dohoda ve vztahu k Sýrii. Dohoda zastřešená Severoatlantickou aliancí.

Prezident Obama oznámil sice odchod z Afghánistánu, ale nyní v souvislosti s podpisem smlouvy o strategickém partnerství vyšlo najevo, že menší kontingent v zemi zůstane přinejmenším do roku 2024. Sice prý v Afghánistánu nebude americká základna, ale již jen změna, že v roce 2014 nepůjde o úplný odchod, opravňuje k pochybnostem. Jde skutečně jen o likvidaci Al-Káidy, porážku protivládního Talibanu a budoucnost Afghánistánu? Nebo také o zakotvení ve strategicky zajímavém prostoru, o vliv v sousedních státech Střední Asie, bývalých republikách SSSR?

Prof. Oskar Krejčí: Al-Káidá je problémem, který nelze řešit pomocí války. Pokud jde o Talibán, zdá se, že na místě je už dávno uvažovat o kompromisu, ne o slavném vítězství. Což samozřejmě nelze činit veřejně před prezidentskými volbami v USA. Obecně ale platí, že Spojené státy vlezly do nejdelšího válečného konfliktu svých dějin v prostoru, který je více geopolitickým mýtem, než geopolitickou křižovatkou.

Pro USA je na pořadu dne ukončení války se ctí. Pro zbytek světa je to ukončení, které neudělá z Afghánistánu nebezpečnou základnu terorismu v podbřišku Střední Asie a Ruska, na hranicích Íránu, Pákistánu a Číny. Což ovšem neznamená, že se v této bohem zapomenuté zemi kříží geopolitické zájmy mocností. Připomínám jednoznačnou podporu Ruska akcím ANTO v Afghánistánu. Ta je vyjádřena například tím, že se z letiště Uljanovsk-Východní stalo místo pro tranzit nevojenského materiálu misím NATO v Afghánistánu a Iráku. Součástí geopolitické mytologie pak naopak je pohrdavé odmítání aliance využít dobré služby Šanghajské organizace spolupráce.

Ale znovu opakuji: spory s teroristy nelze vyhrát válkou mezi státy.

Pane profesore, poslední otázka a ta se týká vás. Publikoval jste před několika měsíci velmi zajímavou úvahu „Proč bude válka“. Někteří vás pomalu obviňovali z jejího rozpoutávání. Necítíte se po takové kritice jako člověk, který zcela otočil své názory? Vždyť ve všech vašich publikacích jste podporoval mezinárodní mírovou politiku.

Prof. Oskar Krejčí: Přiznám se, že obviňování z toho, že jsem vlajkonošem války, mne zaskočilo. Všechny mé stati na toto téma jsou psány jako varování před rostoucím nebezpečím války. Provokativní název některých článků tento záměr umocňuje. Problém je, že kritici nedočítají stati a studie do konce. Na konci mé knihy Válka, která vyšla ve dvojím vydání v nakladatelství Professional Publishing, je zcela jasně formulován projekt odstranění válek z politiky a lidských dějin. Chce to jen číst s otevřenou myslí.

www.vasevec.cz

Klíčová slova: Rusko  | USA  | OSN  | Putin  | NATO  | terorismus
2412 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Otázka nejen pro pražskou smečku: Co je demokratičtější?Jak daleko je Milion chvilek od demokracie a jak blízko má k fašizmuPřesvědčení, že se nemáme starat o vlastní komunitu, ale o trpící menšiny z celého lidstva bez ohledu na to, proč trpí, a zda není lépe jim pomoci, aby si pomohli sami, je přesvědčení nesmyslnéZtrapní se Vojtěch Filip jako přízemní lhář? Filip drží rekord v disciplínách, jak skončit v každých volbách hůř, než jeho předchůdce i on sám v těch předchozích, a jak se z debaklů vylhat na cizí kontoProbíhá pokus spodiny o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracie

euPortal.cz

To je už vážně zvrácené. Pražský primátor Hřib (Piráti), který dal záštitu homosexualistickému festivalu Prague Pride, de facto legitimizuje účast pedofilů na Prague Pride a via facti legitimizuje i pedofilii samotnou Nejvíce šílené tvrzení ministerstva vnitra je, že prý hnutí SPD „kontinuálně a záměrně vyvolávalo dojem, že je majoritní obyvatelstvo České republiky akutně ohroženo imigrací a islamizací"

ePortal.cz

Palestinský kult smrtiČulík, Kartous a elfové, praporečníci nové totality

Eurabia.cz

V Africe masové vyvražďují černoši bělochy a Evropě je to jedno. Začnou brzy vraždit bělochy i v Evropě?Vrchol: uprchlíci si jezdí domů na dovolenou. Odsun!

FreeGlobe.cz

Šílená hysterie feministek. Zmlátily lidský plod tyčí a pak ho zapálily (+ video)Anarchista chtěl podpálit středisko pro nelegální imigranty! (+ foto)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

ParlamentniListy.cz

Co všechno udělají z člověka dolary! Tomáš Kňourek má jasno, proč Kalenský vyrukoval s novým radikálním opatřením proti „dezinformačním webům“„Pražská kavárna se nad ním ofrňuje, ale oživí vám preference.“ Jiří Paroubek radí ČSSD místo Šmardy nasadit velice známou tvář
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan