Toto je vražedné, extrémní nerovnost, krize, nesmrtelnost. Europoslanec Ransdorf přináší znepokojivé informace o kapitalismu i budoucnosti lidstva

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 22.7.2015 | Rubrika: Rozhovor
Ilustrace

ROZHOVOR Europoslanec a filozof Miloslav Randorf se v rozhovoru zamýšlí nad budoucností lidstva a civilizace. Rozebíráme fenomény jako kapitalismus a volný trh, společnost, ekonomika. Uvedl, že v USA v roce 1978 nejbohatší jedno procento Američanů vlastnilo 8,9 procenta národního majetku. V roce 2008, při nástupu krize, už to bylo 23,5 procenta. Střední třída je dle něho kapitalismem poškozována.
 

Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti fenoménů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Lawrence Summers, šéf Obamova ekonomického týmu, se vyjádřil, že současný kapitalismus těch nejvyspělejších zemí nemá dynamiku, růstový potenciál. Jediná možnost prý, jak generovat růst, je cíleně vytvářet bubliny. Důvod, proč nenaskočila další Kondratěvova dlouhá vlna, je asi v tom, že nejmodernější technologie jsou do značné míry už za hranicí principu kapitalistického zisku.

A jsme na rozcestí: buď budou moderní informační technologie využity k totální kontrole obyvatelstva (což je autoritativní, totalitářské východisko z krize), nebo se postupně přejde k ekonomice služeb pro obyvatelstvo, aniž by se opustila rozumná ziskovost. Při současných poměrech by mohlo plné nasazení informačních technologií ohrozit až 80 procent pracovních míst. Rozhodovat se bude v řádu nejbližších deseti let.

Lze současný ekonomický systém ve světě nazvat volným trhem? Není spíše diktaturou nadnárodních korporací a velkých bankovních domů, které mají vliv na americký Fed, který tiskne nekryté peníze a manipuluje světovou ekonomikou, vysílá falešné signály a nahrává spekulacím těch, kteří jsou dobře informováni a mají dobrý přístup k „levným penězům“? Není to celé založené na manipulaci místo reálné tržní hodnotě založené na nabídce a poptávce?

Velký francouzský historik Ferdinand Braudel napsal třídílnou práci o vzniku kapitalismu. Dokazoval, že trh byl od počátku nikoli dominantní strukturou kapitalismu, ale zpětnovazební. Dnes je to ještě silnější. Dominantní strukturou byl podle Braudela monopol a dnes jsou monopolní hráči, kteří se umí konkurenci vyhnout. Vytvářejí si podmínky sami. Pro ně tržní hra nabídky a poptávky už neplatí. Platí zásada, že liberalismus je protekcionismus těch vlivných a silných.

Dám takovou provokativní otázku. Není to tak, že střední třída, kterou budeme široce definovat jako pracující, kteří nedostávají subvence, dotuje a živí dvě skupiny obyvatel? První jsou nepracující a nepřizpůsobiví asociálové žijící ze sociálních dávek. A druhou nadnárodní korporace a banky, které si vymohly sobě vyhovující legislativu, které dostávají státní zakázky a dotace a levné natištěné peníze od centrálních bank? Do druhé skupiny bychom mohli zařadit i různé ze státních peněz žijící nevládní „neziskové“ organizace, umělce či pseudovědce a pedagogy žijící ze státních grantů a subvencí... Souhlasíte, byť s jistým zjednodušením, s takovým popisem systému?

Dlouhou dobu to bylo tak, že kapitalistický systém podporoval střední vrstvu („třídu“) v zájmu stability systému. Malé a střední firmy dnes poskytují v EU 70 procent pracovních míst, ale třeba na výzkumu a vývoji se podílejí jen čtyřmi procenty. Souhlasím s Janem Kellerem, že tato doba ohleduplného vztahu ke střední vrstvě končí. Střední vrstva taje jako jarní sníh. Extrémně roste v západních zemích nerovnost. V USA například v roce 1978 nejbohatší jedno procento Američanů vlastnilo 8,9 procenta národního majetku. V roce 2008, při nástupu krize, už to bylo 23,5 procenta. Mezi tím ale bylo třicet let liberalizace trhů, kdy se privatizovaly zisky a znárodňovaly ztráty. Jean Fourastié, francouzský ekonom a prognostik, psal o slavných třiceti letech kapitalismu po roce 1945. Vystřídalo je třicet let růstu nerovnosti. A ta byla jedním z hlavních spouštěčů krize.

V USA například stagnují mzdy pracujících na úrovni sedmdesátých let. Řešením bylo to, že si pracující vzali další zaměstnání nebo se zadlužili na bázi levných úvěrů. Zadlužení vedlo i k tomu, že to disciplinovalo obyvatelstvo. Málokdo s dluhem na hrbu má ochotu se bouřit. K tomu přišlo i to, že z nízkonákladových zemí přicházelo levné zboží, aby byla udržena úroveň konzumu. Levné zboží, například z Číny, drželo také dole úrokové sazby. Slabá kupní síla se stala také hrozbou pro střední vrstvu, pro malé a střední podnikatele.

 

Co otázka neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých katastrofických odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat, a pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Její kritici se jejím proponentům smějí coby zpátečníkům, kteří zapomínají, že podobné procesy se děly při průmyslové revoluci. Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou.

To vůbec není hloupá otázka. Na jedné straně je nedostatek kvalifikovaných lidí, na druhé straně je nadbytek těch, kteří nabízejí svou pracovní sílu. A to přitom globalizace trhu pracovních sil zaostává za tempy globalizace trhu zboží a ještě více za rychlostí, jak se globalizují finanční trhy. Kapitalismus dnešní doby prostě není schopen plnou zaměstnanost zajistit. To ukazuje, že tento způsob zprostředkování jednoty a soudržnosti společnosti začínají síly společnosti přesahovat a musí přijít změna.  

Do jaké míry naším světem otřesou projevy změny klimatu? Sucho, povodně, neúroda, živelné katastrofy, zatopení pobřežních území... Co z toho se ukazuje jako reálné a co jako nesmysl? Měl Václav Klaus pravdu, když tvrdil, že globální oteplování není v žádném případě způsobeno člověkem?

Klima nikdy nebylo stabilní. Ovlivnilo i konec antiky, v osmém až dvanáctém století byly vysoké teploty, po roce 1300 nastaly doby prudkého ochlazení a vytrvalých dešťů, v 16. století byly nízké teploty a poptávka po kožešinách v Evropě důvodem pro Rusy, aby obsadili Sibiř, a tak dále. Klimatické změny také stály na počátku sjednocení stepi Mongoly. Tyto věci ostatně zkoumal ruský historik Lev Gumiljov.

Ale vliv člověka na klima existuje, jakkoliv se prokázalo, že na East Anglia University tým pracující pro Mezinárodní klimatický panel falšoval data. Šéf tohoto pracoviště to přiznal a odstoupil. To je možné najít například v knize Michaela Morrise Co nesmíte vědět nebo v nedávno vydané knize Mif ustojčivogo razvitija (Mýtus udržitelného vývoje), která by stála za překlad. Přesto ale je třeba uznat, že člověk na klima působí. Do jaké míry, to je věcí diskuse. Ale podceňovat to nelze. Máme už i první světové dějiny psané z ekologického hlediska (Clive Ponting, The Green History of the World).

Jak jste již naznačil, ve Spojených státech klesá již od poloviny sedmdesátých let reálná mzda. Životní úroveň Evropanů častokrát zaostává za úrovní roku 2008, některé evropské země jsou katastrofálně předlužené a zejména ty v jižní Evropě trpí příšernou mírou nezaměstnanosti, zejména mladých. Co čeká dnešní mládež za ekonomickou budoucnost v Evropě? Jak zabránit odlivu pracovních míst jinam? Jsou Asiaté, zejména Číňani, tak hbití, pracovití a nedostižní, že před nimi neobstojíme? Zvykli jsme si na pohodlný život na dluh s tím, že se nemusíme o nic snažit?

Rychlý růst Číny, jak poznamenal Joseph Stiglitz, je založený na využívání globalizace. Ale globalizace není zlo, záleží na jejím zaměření, může být i příležitostí. Ale EU nemá žádnou promyšlenou strategii, která by hrozbu změnila v příležitost. Bez investic do lidského kapitálu, do schopností a kvalifikace lidí se řešení nenajde. A Čína není nezranitelná, hrozí jí dramatický konec ekonomického zázraku (dluhy provinčních vlád, ekologie, sesun trhů nemovitostí, finanční bublina). Podobně jako tomu bylo v případě konce japonského zázraku.  

 

Psali jsme:

Co otázka školství? Není to tak, že s počtem vysokých škol i studentů klesá jejich kvalita, že existují zbytečné obory, které nikoho neuživí a že je naopak nedostatek technicky vzdělaných lidí a nedostatek klasických učňáků?

Politiku v oblasti školství a vzdělání nelze nazvat jinak než jako skandál. Ale není to jen náš problém. Zájemcům doporučím dvě knihy: Marka Fishera s publikací Kapitalistický realismus (kde ukazuje vražedné působení tržního faktoru a adaptace na tržní kritéria ve sféře kvalifikace a vzdělání) a Lismannovu studii Společnost nevzdělanosti, kde prokázal vražedné působení postmoderního útoku na pevná kritéria a hodnoty. Blíží se situace, kdy se v této sféře bude rozhodovat o budoucnosti národa. Je to strategická oblast, kterou by neměli řídit troubové, kteří ministerský post dostanou jako trafiku.

Dánsko například spojilo budování nové ekonomiky po napoleonských válkách s novým odborným školstvím. Král a arcibiskup Grundtvig čelili tomu, že Dánsko ztratilo Norsko, přišlo o loďstvo a vyhlásilo státní bankrot. Řešení se našlo v tom, že Dánové začali masově produkovat potraviny (maso, sýry, pivo a podobně) pro rychle rostoucí města v Evropě. Problémem byl nedostatek velkého kapitálu: zakládali družstva; sloučením malých kapitálů vznikly ty velké. Ony potravinářské podniky v Dánsku byly původně družstvy. A školská reforma dala vzniknout odbornému školství pro tyto účely. Je-li vůle a představivost, žádná situace není ztracená.

Zhruba polovina manželství se rozvádí a zhruba polovina dětí se rodí mimo manželství. Co to říká o stavu společnosti a rodiny?

Ano, rodina byla vždy odrazem toho, v jakém stavu je společnost. A společnost i rodina jsou v krizi.

Není to tak, že ze škol a rodin vycházejí rozmazlení fracci, kteří jsou zvyklí dostávat vše zadarmo a nevědí nic o pojmech, jako jsou sebekázeň, disciplina, pracovitost, autorita?

To je složitější, ale chybí autority, hodnotové vzory. Morální krize je snad ještě vážnější věcí než ta krize sociální a ekonomická. Ale nemusí to být věčně. V Anglii byla za premiéra Walpola společnost rozložená, o generaci později za Pitta k určité nápravě už došlo. A to bylo 18. století, kdy byly pro otočení kursu daleko menší možnosti než dnes.  

S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, co kdy byla. Je to nicméně dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace zpět? Umíme informace správně třídit?

Důležité je podporovat kritické myšlení, jinak se staneme obětí manipulace, jíž nakonec podléhají i manipulátoři sami. Člověk by měl dělat jakousi archeologii pravdy. Protože pravda je překrytá lžemi, polopravdami a banalitami. Realitou dneška je banalizace pravdy a hodnot.  

 

Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice? Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové, psychologické „fígle“ na nás jsou mnohem sofistikovanější. Čili lze nás, přeinformované pokolení, snadněji „oblbnout“? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě?

Média se podílejí na produkci společenského konsensu. Jsou zbraní v rukou mocných. Ale i to má samozřejmě své meze. V případě jugoslávské války nebo ukrajinské krize se ukázalo, že ta mašinérie moc nefunguje.  

Jsme jako lidstvo schopni využívat svůj vědecký a technický potenciál, tak abychom se nezničili či fatálně nepoškodili? Kromě jaderných zbraní existují zprávy o různých zbraňových „novinkách“ budoucnosti, ještě ničivějších. Zároveň se hovoří například o přelomových možnostech výroby energie, které by lidstvo posunuly dál, zároveň však otřásly současnou ekonomikou. A to je zde ještě faktor budoucích válek o zdroje a energie...

Osobně věřím v demokratickou budoucnost lidstva. Věřím v to, že směr dějinného vývoje je to, že obyčejní lidé získávají více a více možností. Demokratická kontrola politiky i ekonomické moci je to, co může nebezpečí války odstranit.  

Pokud jde o moderní technologie, vznikají stále sofistikovanější metody, jak špehovat občany. Kamery, čipy, GPS, sledování mailů, mobilů... Bude možno se vůbec proti Velkému Bratrovi nějak ubránit? Ty technologie budou moci používat i soukromé subjekty...

Podle Goedelovy věty nelze řídit a programovat komplexní systém z méně komplexní úrovně. Nebo jinak: vzpomeňte si na Čapkovy Apokryfy. Síla se váže, pravil známý fyzik. Objem té kontroly bude tak velký, že se vymkne z rukou. Pád všech společenských řádů byl spojen s tím, že společenské zprostředkování přesáhlo síly daných společností. To čeká i kapitalismus.

 

Psali jsme:

Naše civilizace zažívá nevídané možnosti prodloužení života a zvýšení jeho kvality z hlediska lékařské vědy. Kam až se v tomto směru dostaneme v příštích desítkách let? Jsme připraveni na to, že mezi námi nicméně bude žít více starších lidí? Lze vůbec vyřešit problém demografické obrácené pyramidy?

Věřím tomu, co psal ruský myslitel Nikolaj Fjodorovič Fjodorov (Filosofija obščego děla) i německý marxista Ernst Bloch. Nakonec lidstvo porazí i toho posledního nepřítele, kterým je smrt. To úplně změní poslání a existenci člověka.

Jsme připraveni na to, že v kombinaci s vyšší natalitou lidí mimo Evropu můžeme být kvůli rozšíření těchto možností převálcováni jinými?

Převálcováni nebudeme. A ostatně: vlny natality se historicky měnily. Nic není předem dáno.  

V čem budeme žít za dvacet, třicet let? Dokážete to odhadnout? V prosperitě, či nové verzi totality?  

Nevím, zda bude svět lepší, to je otázka kritérií. Ale rozhodně bude jiný a bude v něm více možností. Nebude to ani ráj, ale ani peklo. Jde o to, aby ty možnosti mohli využívat lidé bez omezení svou peněženkou. Aby nebyli ani vyvolení, ani zatracení a vyloučení. Aby nebyly temné kouty společnosti.

www.parlamentnilisty.cz

1686 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Otázka nejen pro pražskou smečku: Co je demokratičtější?Jak daleko je Milion chvilek od demokracie a jak blízko má k fašizmuPřesvědčení, že se nemáme starat o vlastní komunitu, ale o trpící menšiny z celého lidstva bez ohledu na to, proč trpí, a zda není lépe jim pomoci, aby si pomohli sami, je přesvědčení nesmyslnéZtrapní se Vojtěch Filip jako přízemní lhář? Filip drží rekord v disciplínách, jak skončit v každých volbách hůř, než jeho předchůdce i on sám v těch předchozích, a jak se z debaklů vylhat na cizí kontoProbíhá pokus spodiny o majdanizaci našich politických poměrů. O fašistický převrat, který se pro tupý dav a herce, nemající o politických faktech zbla tušení, zamaskoval do hávu demokracie

euPortal.cz

Jak je to s klimatickými změnami aneb stručný průvodce historií bludů o globálním oteplování a skutečnými příčinami změn klimatu na ZemiVatikán má kancelář pro řízený zánik. Místo kostela raději mešitu nebo noclehárnu?

ePortal.cz

Nemilého překvapení se dočkali rodiče z Konga. Jejich děti adoptovala europoslankyně ŠojdrováPalestinský kult smrti

Eurabia.cz

Greta se chystá do Ameriky, ale nechce tam kvůli ochraně klimatu letět letadlem. Přejde tam po moři jako JežíšDříve obdivovali SSSR, dnes plivou na Rusko a oslavuji socialistickou EU při výročí sovětské agrese z 1968

FreeGlobe.cz

Vědci odhalili údajný rasismus už u nemluvňat! Prý se s tím má něco udělatV budoucnu bude genetická zbraň schopna vyhlazovat určité národnosti

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

ParlamentniListy.cz

Na to nemáte právo! Klaus ml. má vzkaz pro Mináře a připomíná mrtvéBabiš zfackoval Mináře, ČSSD a ČT. Ten Šmarda, jak mluví... A Maláčová? Ukažte ty prachy! Lidi na mě plivali, tak jsem letos nešel
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan