Kořenem všeho zlého je Rusko. Rusové vlastně můžou za vyvolání, jak první tak i druhé světové války

Autor: O. Tuleškov | Publikováno: 18.1.2015 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace

Mohli jsme se nedávno dozvědět, že Rusové vlastně můžou za vyvolání, jak první tak i druhé světové války. Je zbytečné se těmito účelovými protiruskými stanovisky zabývat. Jejich autoři jedou na vlně objednávky „doby“. Nyní se hojně platí rusofobie a zvláště pak rusohostilita. Asi stejně jako útoky na prezidenta M. Zemana. Finančně zainteresovaní „literáti, vědci, žurnalisté, redaktoři“ mají právě žně. Z protiruských a protiprezidentských ataků si udělali živnost. Ale všeho do času!
 
Jak to bylo s počátky německo-sovětské války? Útočné plány Hitlera proti Sovětskému svazu sahají již do dřívějších let, „Už ve svém vyznání Mein Kampf označil podmanění Ruska za "německé poslání". Krátce po převzetí moci v únoru 1933 oznámil před špičkami armády konečný cíl své politiky: dobytí Ruska a "bezohlednou germanizaci" východního prostoru. To byl - spolu s vyhubením židovstva - jeho hlavní životní cíl, jemuž podřídil všechno. Proto se ihned po skončení francouzského tažení kuly první konkrétní plány útoku na Rusko. "Závěr: během konfliktu musí být Rusko zlikvidováno," poznamenal si po rozhovoru s "vůdcem" do svého deníku 31. července 1940 náčelník generálního štábu Halder. "Začátek války: květen 1941. Pět měsíců. Cíl: zničení životní síly." 5. prosince předložil Halder spolu s vrchním velitelem pozemního vojska Waltherem von Brauchitschem návrh. Za dva týdny se tomuto útočnému plánu dostalo požehnání jako definitivnímu. V chronologií „vůdcových“ rozkazů je zaznamenán pod číslem 21 Text o 11 stránkách s nadpisem „Plán Barbarossa“…“ (Knapp Guido, Wehrmacht. Bilance, Mnichov 2007, Ikar, Praha, 2009, str. 89-90) Tolik prof. Knapp, významný německý historik.
 
A co o válce soudil Stalin. Věděl, že někdy k válce mezi Sovětským svazem a Německem dojde. Přezbrojoval sovětskou armádu a strašně si přál, aby válka nezačala dříve než v roce 1943. „Považoval za nepravděpodobné, že by se Hitler odvážil válčit na dvou frontách - dokud německá Říše bude mít v zádech Velkou Británii. Ale "vůdce" si počínal jako hazardér, kdežto Stalin jako obezřetný mocipán.“ (C.d., str.88)
 
5. května 1941 Stalin v proslovu k absolventům sovětské vojenské akademie - jen útržkovitě zachovaném - vůbec nepochyboval, že válka s Německem je nevyhnutelná a chtěl německému útoku předejít: "Musíme obranu chápat jako útok. Při obraně naší země jsme povinováni jednat ofenzivně." Ale nezmínil žádnou časovou perspektivu ani neoznámil konkrétní opatření proti útoku. V těchto dnech roku 1941 zůstalo u výzev k vojenské a morální přípravě na protiúder - a to po německém přepadení. (C.d., str. 88-89)
 
"Stalin si myslel, že útok přijde mnohem později. Ještě dvacet dnů před vypuknutím války prohlásil v kruhu svých poradců: , Soudě podle zpráv, válce se nevyhneme.' Ale počítal s ní až na jaře roku 1943." Diktátor jako Bůh vládnoucí zemi oznámil: "Teď žádná válka nebude," uvádí historik. (C.d., str.88)
 
Stalinovi přicházeli informace o chystaném německém útoku na SSSR z mnoha stran, především od sovětských zpravodajských agentur. Jeden z nevýznamnějších sovětských zpravodajců, dr. Richard Sorge, rezident sovětské služby v Japonsku, uvedl nejen datum napadení SSSR Německem, ale i údaje o vojenské síle, která vtrhne do Sovětského svazu. I naše zpravodajské orgány v londýnském exilu, které byly považovány za vynikající, informovaly prezidenta Beneše o chystaném útoku na Rusko. Je samozřejmé, že naše výzvědné poznatky šly i dále, např. k rukám Angličanů.
Když informace o připravovaném útoku přicházely do Moskvy z různých stran a Stalin byl v nečinnosti, chopili se iniciativy někteří sovětští generálové. „ V polovině května 1941 předložil náčelník generálního štábu Georgij Žukov a komisař obrany Semjon Timošenko plán, který vycházel z představy, že "v žádném případě nepřenecháme bojovou iniciativu německému vojenskému velení, budeme čelit nepřátelskému soustředění vojsk a zaútočíme na německou armádu, jakmile se začne rozvinovat." Vzhledem k rozsáhlým přesunům německých jednotek to byl krátkodobý plán, nicméně Stalin ho rozhořčeně odmítl. Dokonce oběma generálům pohrozil: "Jestli budete Němce na hranicích dráždit, jestli bez svolení začnete s přesuny vojska, pak budou padat hlavy!" Následovaly polovičaté rozkazy šéfa Kremlu: k západní hranici bylo dodatečně přesunuto několik divizí Rudé armády, ale rozhodné přípravy k obraně proti německému útoku se opomněly.“ (C.d., str. 88)
 
Tak píše o přípravách na druhou světovou válku v Německu a SSSR prof. Q. Knapp, bavorský historik. Bylo by dobré, kdyby naši „historici“, kteří podléhají módním protiruským náladám a píšou i na zakázku, aby si obsáhlé dílo prof. Knappa, čítající celou řadu titulů, pozorně přečetli. A poté snad dostanou i rozum.
Dr. O. Tuleškov
 

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz

Klíčová slova: Rusko  | Německo
4435 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Aktuálně nejčtenější
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan