Další kapitola v dlouholeté nevyhlášené válce mezi Izraelem a Íránem?

Autor: Jaroslav Bašta | Publikováno: 14.1.2020 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace

 

 
 
 
Přiznám se, že když jsem slyšel první zprávu o bagdádském atentátu na íránského generála Sulejmáního, mylně jsem se domníval, že se jednalo o další kapitolu v dlouholeté nevyhlášené válce mezi Izraelem a Íránem.
 
 
Nasvědčoval tomu i způsob provedení, který ze zpravodajského hlediska nesl všechny rysy podobných atentátů izraelských tajných služeb (namátkou na Aliho Salame z Černého září či Jahjá Ajjáše z Hamasu). Ty se vždy vyznačovaly dokonalou zpravodajskou přípravou a nekompromisním provedením, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz .
   
Vzhledem k tomu, že spolu se Sulejmáním byl zabit také jeden z velitelů iráckých šíitských milicí Abú Mahdí Muhandis, dosavadní spojenec Američany vedené koalice bojující proti Islámskému státu, logická otázka komu prospěly vraždy na bagdádském letišti, by také ukazovala na Izrael. Nicméně k atentátu se osobně přihlásil prezident Spojených států Donald Trump. Co následovalo, je dostatečně známo. Zaujal mě umírněný styl bezprostřední íránské odvety, který předvedl, že kdyby chtěli zaútočit, tak mohou. Pomstu zatím odložili.
   
Osud ukrajinského civilního letadla nad Teheránem hodně připomíná podobné neúmyslné sestřelení ruského výzvědného IL – 20 v Sýrii při izraelském náletu v září 2018 a samozřejmě historii malajsijského Boeingu nad Donbasem v létě 2014.
   
 
Ovšem během jednoho jediného týdne se ukázalo, že podobné akce jako bagdádský atentát mohou mít pro pověst Spojených států, ale především pro jejich budoucí bezpečnost devastující dopady. Nejvíce ze všeho ohrožují akceschopnost amerických zpravodajských služeb, a to nejen v oblasti Blízkého a Středního Východu. Studená občanská válka vedená také částí příslušníků silových struktur proti současnému prezidentovi se projevuje zveřejňováním citlivých informací. Včetně těch, které ohrožují životy pracovníků a spolupracovníků amerických tajných služeb.
   
Příkladem může být současné zatýkání možných agentů tajných služeb USA, které doprovází vyšetřování atentátu v Bagdádu a v Damašku a únik informací o neuspěšném atentátu na velitele íránských Revolučních gard v Jemenu Abdarrezu Šahláího. Vzhledem k zahájené proceduře impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa bych nevylučoval ani zopakování scénáře známého z telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským. Objeví se pracovník tajné služby, který začne vypovídat o okolnostech přípravy a provedení atentátů, které nakonec povedou k novým obviněním prezidenta Spojených států. A to v roce voleb.
   
Z naší české zkušenosti již víme, že tam, kde se všechno dříve nebo později vykecá, se policejní či zpravodajské operace nedají ani plánovat, natož pak uskutečnit. Výhodu pak jednostranně získává druhá strana.
 

 

1714 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan