Solis říká, že na tvorbu a řízení politiky mají obrovský vliv různé tajné a polotajné spolky typu svobodných zednářů, iluminátů, Bilderbergu a Trilaterální komise. Ty usilují o vytvoření světovlády, kdy by hrstka nejbohatších ovládala lidi jako otroky.

V České republice je podle něho vedle zesnulého exprezidenta Václava Havla prý nejvýznamnějším exponentem těchto skupin mezi politiky první vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Jako další osobnosti, které prosazují Nový světový řád, uvádí Solis religionistu Tomáše Halíka a politologa Jiřího Peheho či organizaci Člověk v tísni. Podle Solise jsou knihy Petra Hájka Smrt ve středu a Smrt v sametu velmi podnětné a je na nich hodně pravdy.

Halík a Pehe

„Na veřejné práci Halíka a Peheho za posledních deset, ne-li více let, je vidět, že protlačují nějakou agendu, která rozhodně není česká, není vlastenecká, není pro český národ a která není pro člověka, ale je pro elity. Jak říká Bible, po ovoci poznáte je. Poznáme je podle plodů jejich práce. Obecně ten systém je velmi dynamický, někdo může přestat podporovat ideu světovlády, tím pádem je zavržen a může se vrátit zpět mezi normální a slušné lidi. A naopak, z každého slušného člověka se může stát člověk neslušný. Vždy lze někoho zkorumpovat, ať už nabídkou peněz, společenské prestiže nebo naopak vydíráním,“ říká Solis.

Solis míní, že je potřeba politiky neustále hlídat a kontrolovat. Může být zvolen solidní demokratický politik, který začne cizím zájmům sloužit později či některý se projeví až v okamžiku, kdy získá určitou moc a do té doby vyčkává.

„Podívejte se třeba taky na Kalouska. To je člověk, který byl vždy blízký zbrojnímu průmyslu, je to člověk blízký hernímu průmyslu, hazardu. Jde na ruku katolické církvi při restitucích. A i v katolické církvi jsou skupiny blízké Novému světovému řádu, ačkoli oficiální nauka církve svobodné zednáře odmítá. Herní průmysl je provázaný s prostřednictvím těchto zisků se financuje Nový světový řád,“ říká Solis.

Člověk v tísni

Solis uvádí i organizaci Člověk v tísni: „Ta se tváří jako filantropická, že pomáhá lidem v nouzi. Ale při bližším průzkumu přijdeme na to, že to je organizace, která kryje mnoho podezřelých aktivit a že je navázána na zahraniční tajné služby. Sdružují se kolem ní podivná individua.“

„Vezměme si, kolik těch velkých bohatých rodin je dnes vydávána za filantropy. Například Rockefellerové. To je jenom PR. Nadace těchto rodin podporují revoluce a převraty, de-populaci planety. Třeba očkování dětí v rozvojových zemích. S odstupem času se přijde na to, že očkování je nucená antikoncepce bez vědomí těch obětí,“ říká Solis.

 

Knihy Petra Hájka jsou přínosné

Solis oceňuje knihy Petra Hájka Smrt ve středu a Smrt v sametu. Podle něho jediné, co odpůrci umí, je zesměšňovat, aniž by sami předložili relevantní protiargumenty. Podle něho lze kritizovat cokoli, i tyto dvě knihy, ale prostřednictvím argumentů, nikoli agresivním zesměšňováním a zostuzováním.

„Určitě jsou to důležitá díla pro českého čtenáře, která se zabývají určitou etapou a historií. Hájek je původní profesí novinář, čili má blízko k práci investigativního novináře. Navíc ve funkci vicekancléře prezidenta republiky měl přístup k mnoha nadstandardním informacím. A působil na místě, kde před tím pracoval Václav Havel. Čili byl přímo na místě činu a měl to z první ruky,“ říká Solis.

„To, že někdo jeho knihy kritizuje, může mít různé důvody. Například odpor k antievropeismu Petra Hájka a Václava Klause. Dalším lidem vadí, aby se nikdo nedotýkal posvátné krávy transatlantického přátelství. Toto přátelství je iluzorní záležitost, protože v zahraniční politice neexistuje přátelství. To je nesmysl. V to přece nemůže nikdo věřit. Dříve jsme se přátelili se Sovětským svazem na věčné časy,“ říká Solis.

Zesměšňování protivníků

„Hájek má v knize dobré postřehy. Není kouře bez ohně, na každém šprochu pravdy trochu. Proč by se tato témata neměla rozebírat a proč by neměla být publikována? Proč by o tom neměla být žádná společenská diskuse? Kdo zde chce zase zavádět cenzuru? Nebylo toho dost v minulosti? Nepoučili jsme se? Musíme mlčet, protože se to týká nějakých témat, která jsou tabu? Kdo určuje v této společnosti, co bude tabu a co ne?“ míní Daniel Solis.

Kritika čehokoli je podle Solise v pořádku, pokud je konstruktivní a podložena fakty a argumenty. Pokud má někdo proti informacím, které zveřejňuje Petr Hájek, výhrady, tak nikdo mu nebude bránit je nějakým erudovaným způsobem vyvracet: „Oni říkají, že to jsou lži a bláboly, přitom nepředložili žádné důkazy, že to lži a bláboly jsou. Nejedná se spíše o zesměšňování protivníka, člověka s jiným názorem?“

 

Média v rukou cizinců a Bakaly

Společnost u nás podle Solise není vedena k veřejné debatě a není vedena k otevírání témat, která jsou nepohodlná. „Naše společnost má podle médií a mocipánů držet hubu a krok. Máme být zase vedeni jako stádo? Nemáme myslet? Nemáme klást otázky, jak to skutečně bylo? Nemáme sahat na naše ikony, i když to jsou lživé a vykonstruované ikony? Máme věřit médiím v ČR, která ani nepatří Čechům? Osmdesát procent tištěných médií je v cizích rukou. Máme věřit těm médiím, které vlastní Zdeněk Bakala, který je bílým koněm rodiny Rotschildů? Proč nemáme věřit někomu, kdo dlouho pracoval na Pražském hradě a je novinář? Jaký zájem by měl pan Hájek uvádět veřejnost v omyl? Není tomu naopak? Není jeho snaha osvětlit veřejnosti skutečnosti? Bořit lživé mýty? To byl cíl jeho knih,“ brání Hájka Solis.

„Pokud to někdo kritizuje, zmiňoval jsem pana Peheho, tak je z toho naopak cítit nějaká cizí agenda nadnárodních elit, které chtějí rozvrátit státy, úplně je vykořenit a ovládnout. Vytvořit z toho nějaký amalgám, kterému se bude říkat EU, který nebude mít žádnou vlastní identitu a který bude jednoduše ovládán nevolenými entitami, které budou řízeny zednářskými lóžemi. To je to, co tu pravda a láska nastolovaly. Že musíme držet hubu a krok. Nemyslím si, že je správné se poddat parnímu válci nadnárodních elit, které z nás chtějí mít stádo, které nemají názor a mlčí a jakmile něco řeknou, hned se na ně vrhnou hlídací psi nadnárodní oligarchie - tedy média, která nám dominují veřejný prostor. A budou rozcupováni za každý názor, který nejde s mainstreamem,“ varuje vysokoškolský pedagog.

Kníže lóžím blíže

Solis se obsáhle vyjádřil i ke Karlu Schwarzenbergovi. „Na jedné straně stojí artefakt laskavého, moudrého, shovívavého a blahosklonného knížete, vystřiženého jako z pohádky, ve které dobro vždycky vítězí nad zlem a 'pravda a láska nad lží a nenávistí', a na druhé straně alarmující realita pouhým okem nepostřehnutelné pavučiny organizovaného zločinu nadnárodních struktur, jejichž kořeny sahají k počátkům vzniku takzvané černé benátské šlechty a propojují se v dnešní době v nespočetné legie vzájemně provázaných lóží, spolků, korporací, církevních a sekulárních organizací, bankovních domů, právnických kanceláří, hedgeových fondů a offshorových finančních společností, které se angažují ve všech myslitelných i nemyslitelných formách podniků, od pornografie, obchodu s bílým masem, drogami, finančními deriváty, nerostnými surovinami, hazardem, pozemky a nemovitostmi, drahými kovy, zbrojními technologiemi, informacemi, revolucemi, převraty a válkami. Je to tak komplexní klubko podvratných aktivit, že rozmotat je a někoho konkrétního usvědčit, je téměř nemožné,“ říká Solis.

Daniel Solis připomíná, že Schwarzenberg je navázán na nadnárodní struktury, které našly bezpečný přístav v USA. Ty podle něj provádějí subverzi suverénních států, ať už jde o takzvané barevné (oranžová, růžová) revoluce v Gruzii, Ukrajině či o arabské jaro, na nichž pracují američtí agenti.

„Za pomocí tajných služeb a armády se pašují drogy. Tyto nadnárodní struktury si dělají, co chtějí a jsou povýšeny nad jakékoli právo a zákony v státech. Schwarzenberg, ať už chce, či nechce, do těchto struktur patří. Je to možná jeho úděl z titulu jeho šlechtického původu. Je rytířem Zlatého rouna. To není jen čestný titul, ale i závazky. Je i v dalších řekněme lóžích či strukturách, o kterých běžní občané nic neví. Tyto struktury chtějí vytvářet světovou realitu dle svých představ. Víme, že od doby, co byl z Afghánistánu vyhnán Taliban, se tam pěstuje ve velkém množství mák a vyrábí opium. Slovinští novináři odhalili, že americká základna v Kosovu Camp Bondsteel slouží jako překladiště opia a posléze se někde v té oblasti vyrábí heroin a pašuje se to do dalších zemí. Je pak zajímavé, že Schwarzenberg podporoval nezávislost a uznání Kosova. O tomto se nepíše díky té mediální propagandě, o které jsem hovořil. Proto považuji prezidentskou volbu o snahu dosadit jako hlavu státu člověka, který těmto skupinám půjde na ruku a je součástí těchto kruhů,“ připomíná Solis.

 

Schwarzenberg je členem Řádu zlatého rouna

Též upozorňuje, že Schwarzenberg je prý například členem Trilaterální komise: „To je taková soukromá iniciativa, lóže mocných a bohatých v Americe, Evropě a Asii, která vznikla z iniciativy amerického finančního magnáta Davida Rockefellera za pomoci poradce amerických prezidentů Zbigniewa Brzezinskiho, která prosazuje globalizaci.“

„O tom, kdo doopravdy vládne světu, dobře to píše doktor John Coleman v knize Conspirators Hierarchy, kde píše o rodinných klanech, které pracovaly v kriminálním prostředí po mnohá staletí již od feudálních dob, můžou to být i různé tajné řády. Kupříkladu Karel Schwarzenberg je členem Řádu zlatého rouna, který má také svá pravidla a členové mu musí být loajální. Jsou to bankéřské rodiny, které se označovaly jako černá benátská šlechta, skupiny, které později obchodovaly s otroky či s drogami. Tehdy se tomu neříkalo korporace,“ vysvětluje Solis.

„Proč myslíte, že tady máme na Ministerstvu zahraničních věcí potomka nějaké knížecí rodiny, který dokonce svého času kandidoval na prezidenta? Bylo to z nějakého altruismu k Čechům? Co já vím o tomto člověku, tak on spíše Čechy opovrhuje a ani v Rakousku nemá dobrou reputaci. Víme, že je členem Trilaterální komise, což není organizace sdružující filantropy a dobráky. To jsou naprosto chladnokrevní ničitelé státní suverenity a prosazovatelé obchodních zájmů nadnárodní oligarchie. Založil ji David Rockefeller, který je považován za agenta Rothschildů. Myslitel stojící za tím byl Zbigniew Brzezinski. Ten byl přisluhovačem Nového světového řádu. Brzezinski nepatří k vládnoucím, ale k těm, kteří pro vládnoucí dělají špinavou práci.“

Daniel Solis žil mezi lety 1982 až 1989 v emigraci v Rakousku a Belgii. Na Vrije Univeristeit Brussel vystudoval mezinárodní vztahy a v roce 1993 tam obdržel postgraduální diplom z mezinárodního a evropského práva. Návazně absolvoval stáž v Evropské komisi na DG I a specializovaný kurz evropského práva a lidských práv v Evropě na letní akademii Evropského universitního institutu ve Florencii.

V roce 1990 až 1992 byl mluvčím Občanského fóra Brusel a dopisovatelem deníku Svobodné Slovo akreditovaným při Evropské komisi a europarlamentu. Od roku 1996 do roku 2000 pravidelně dlouhodobě navštěvoval Jižní Ameriku, kde se angažoval v ekologických a zdravotnických projektech zaměřených na ochranu amazonského deštného pralesa a jeho obyvatel. Solis byl také členem Strany zelených a členem zahraniční odborné sekce Strany zelených. Nyní působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

www.parlamentnilisty.cz