reklama

Skandální selhání premiéra a doznání otřesných rozměrů. Reálná hrozba krádeže za tisíce miliard. Přední skalní odpůrce privatizace českého lithia přináší nová znepokojivá fakta

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 20.10.2017 | Rubrika: Rozhovor
Ilustrace

ROZHOVOR „Emisi nových akcií EMH, následující hned po podpisu ‚memoranda o porozumění‘, bych rozhodně nebral na lehkou váhu... Čím déle se naopak zneplatnění ‚Memoranda o porozumění‘, označujícího za ‚projekt EMH‘ i vše, co lze z českého lithia a průvodních nerostů pořídit, bude odkládat, tím víc se hrozí urvat ze řetězu i arbitrážní nároky,“ říká místopředseda KSČM Josef Skála, který inicioval petici proti privatizaci lithia i svolání mimořádné schůze k této otázce.

Vy jste byl iniciátorem svolání mimořádné schůze k lithiu. Kdo podle vás tedy nese odpovědnost v kauze lithia? Pan ministr Havlíček, pan ministr Brabec? Nebo už ministři Drobil a Chalupa? Či je obecná chyba v zákonech, a nikoli na straně exekutivy?

Ve finále ji nesou všichni, kdo rezignovali na odpovědné nakládání s nerostným bohatstvím České republiky. Tady s majetkem všech jejích občanů bez výjimky. Z tohoto hlediska ministr Havlíček skutečně naskočil do rozjetého vlaku – což jsem mu férově řekl i do očí. „Memorandum o porozumění“, které podepsal s EMH, však rizika kolosálních ztrát dál hrotí. Do očí jsem mu řekl i to – a očividně ho to rozladilo. Jeho zdánlivě nevinné „memorandum“ totiž zakládá „legitimní očekávání“, s nímž se pak rádo všelijak hauzíruje. A světem se potlouká celá armáda subjektů specializovaných právě jen na dolování renty pod touto hlavičkou. 

Jedná se podle vás o krádež za bílého dne, jak říká Andrej Babiš?

To, že republice hrozí zcizení majetku, jehož zhodnocení může vynést tisíce miliard, je zcela reálná hrozba. Ti, kdo to popírají, jí tím prokreslují ještě děsivější kontury. Nemenším rizikem je vydírání českých daňových poplatníků mezinárodní arbitráží. Sumy nárokované touto cestou bývají úměrné „projekcím“ očekávaného zisku. Tady hrozí, že bude šermovat mnohonásobně většími ciframi, než jaké z nás lámaly či ještě lámou kauzy typu TV Nova či Diag Human.   

Co říkáte na to, že povolení k průzkumu bylo dáno zákonem a po zákonem splněných podmínkách museli úředníci MŽP australské firmě vydat povolení, jak říká ministr Brabec?

Nejsem advokátem nikoho z těch, kdo si teď přehazují horkou bramboru. Hlídat strategické zájmy státu ve sféře surovin je však úkolem ministerstva průmyslu a obchodu. A pokud součinnost příslušných resortů – a v dané sféře je jich dokonce ještě víc – nefunguje, zjednat nápravu je odpovědností předsedy vlády. Ukládá mu to zákon, jemuž se ve zkratce říká „kompetenční“ – a to ve velice striktní a detailní poloze.    

Havlíček vytkl MŽP, že své povolení nezveřejnilo na úřední desce…

To nechť nám příslušní ministři doloží sami. Aparáty na to mají víc než dostatečné. Nás, občany, zajímá, jak se o strategické zájmy státu starala vláda jako celek i všechny jí řízené instituce. Selhání, které teď leze na světlo denní, je naprosto skandální. Panovat podobné lajdáctví v nemocnici, tisíce lidí umírají i z docela banálních příčin.     

A co míníte o dopise Brabce Havlíčkovi, kdy Brabec nyní tvrdí, že to byl omyl úředníka?

Zní to náramně chytlavě. V kontextu toho, oč kráčí skutečně, je to však součást cíleného mlžení. V civilizované zemi je úkolem ministerstva životního prostředí dbát o to, jak daný projekt ovlivní životní prostředí. Je-li tomu skutečně tak, že u nás se licence ke geologickému průzkumu –zakládajícímu dokonce přednostní právo těžby – vydávají ekologickým resortem, jde o doznání otřesných rozměrů.         
  
Ministr Havlíček ve svém vystoupení argumentoval, že stát již dávno zbavil těžby, a tím memorandem jen zachraňoval maximum pro stát…

Jen půl pravdy říká i prvá část jeho věty. Na těžbu uranu si stát totiž monopol drží. Kupodivu právě jen na surovinu, která je – pokud ji sami dál nezpracováváme – ztrátová. Zato všechny ty, co nabízejí často až značně lukrativní výnos, odevzdal „ruce trhu“. Státní byrokracie je několikrát víc než v dobách, kdy ekonomiku země řídila. Teď do ní kafrá jen jako kibic do karet – nebo když jí přistane ferman z Bruselu. Jen na vystavování glejtů tomu, kdo právě přijde dřív, si to zjednodušila i v tak neuralgických oblastech, jakou je surovinová politika. 

„Zachránit maximum pro stát“ se dá jen přesným opakem toho, co ministr Havlíček podnikl. Tedy uplatněním jeho suverenity nad vlastním majetkem – a ne „memorandem o porozumění“, které za „projekt EMH“ vydává nejen těžbu, ale dokonce i všechny navazující fáze zhodnocení českého lithia. Zatímco prostor pro český stát omezuje na „možnou kapitálovou účast v projektu EMH“ – a zmiňuje výlučně lithium, ne však rubidium i další dary naší přírody, jejichž hodnota je dokonce ještě mnohem vyšší. Ten, kdo by naše nerostné bohatství vytěžil, se však stane i majitelem těchto komodit. Proč o nich Havlíčkovo „memorandum“ mlčí? Je to jen další byrokratický šlendrián – anebo něco mnohem vážnějšího?   

Ministr Havlíček řekl, že podle zákona má při těžbě přednost ten, kdo dělá průzkum. Jak to je? Ten, kdo má licenci k průzkumu, má automatické právo těžit?

Do dnešní legislativy skutečně pronikla i kvanta absurdit a zhůvěřilostí. V bývalé africké kolonii by sice pobuřovaly také. Tam by se pro ně však našly i polehčující okolnosti. Jenže my jsme suverénním hráčem na světovém trhu už byli. A inkasovali z něj spousty přidané hodnoty dodávkami investičních celků a mnoha dalších artiklů. Stát, který se nemá za cizí služtičku, rozhoduje sám, komu, proč i za jakých podmínek svěří výkony na vlastním území.

Může je samozřejmě kontrahovat i se zahraniční firmou. Pak ale napřed zkoumá její reference v oboru, vlastnickou strukturu i další parametry. A také samu smlouvu s ní uzavírá tak, že drží otěže ve vlastních rukou, a ne coby subalterní pápěří, ochotné se nechat vydírat. Tady se z toho, o čem je suverénní stát, nestalo zhola nic. Právě to plyne i z bezelstných doznání všech, kdo to mají na svědomí. A sami ministři se předhánějí v jurodivé agitaci, co vše musíme komusi vydat jen proto, že mu už vydali licenci na geologický průzkum, aniž se ráčili zabývat možnými důsledky. 

Jak jste jako iniciátor svolání mimořádné schůze spokojen s usnesením sněmovny, že memorandum je nulitní, nezávazné a že by lithium měla těžit státní firma…?

„Memorandum o porozumění“ je třeba zneplatnit bez dalších průtahů. Lithium – i všechny průvodní nerosty – musí nejenom těžit, ale i dál zhodnocovat pouze a jen český průmysl ve veřejném vlastnictví. Petiční akce, jímž mám tu čest být zmocněncem, má pádné důvody žádat obojí a zcela kategoricky. Omezit monopol veřejného sektoru jen na těžbu se rovná kapitulaci na výnos ze všeho, co české surovinové bohatství zhodnotí. Skoro desetina našeho HDP mizí v zahraničí jen na dividendách už dnes.

O další procenta hospodářského výkonu přicházíme cestou „reexportů“: Tedy výroby s mizivou marží, jejíž výsledky lukrativně prodá na třetích trzích někdo jiný – a sám často jenom přepíše dodací doklady na vlastní hlavičkový papír a vystaví fakturu, vynášející mastný zisk.  Kořistí parazitní renty, odtékající hlavně do zahraničí, už je naše voda i většina ostatních přírodních zdrojů. Dopustit, aby se jí stalo i české lithium, rubidium a další nerosty, bylo zločinem i s ohledem na postupující „čtvrtou průmyslovou revoluci“. Ta nám totiž dává na výběr jen ze dvou možností.  První je suverénní rozvoj, profitující z darů českých mozků a rukou – a pokud možno i vlastní surovinové báze. 

Druhou – propad do ještě závislejší pozice montoven, skladů a mzdového dumpingu. Obory, na něž se odvětvová skladba naší ekonomiky smrskla – tedy hlavně automobilky a jejich zázemí – přitom čeká robotizace, vytlačující nabídku živé práce zvlášť nemilosrdně. A právě naše suroviny, jimž teď hrozí, že padnou do cizích rukou, jsou šancí vyrazit první z obou cest. Vybudovat moderní odvětví a kapacity, jež vytvoří nejen kvanta nových pracovních míst, ale vrátí nás z polokoloniálního ponížení na vlastní nohy. Do pozice svébytného hráče, který vysokou přidanou hodnotu nejen generuje, ale také inkasuje.

Jen to zajistí zdroje, nezbytné pro důstojné uplatnění všech, koho „čtvrtá průmyslová revoluce“ zbaví práce. Takový přebytek společenského produktu, který uživí nová pracovní místa ve zdravotnictví, sféře vzdělání, sociálních služeb i dalších oborech. Jejich potřeba poroste úměrně prodlužování lidského věku i dalším civilizačním nárokům. A to je porce, na kterou český privátní kapitál nedosáhne – a ani to nemá v plánu. Zvládnou ji jen strategické průlomy ve veřejném zájmu, režii a vlastnictví. Zánik statisíců pracovních míst – a ekonomika coby dojná kráva cizího kapitálu – jsou naopak pozvánkou do dramat s krajně nevábnými následky.       

Co dál? Lze výtěžek lithia zachránit pro český stát? Vladimír Špidla v dopise psal, že stát bude mít deset procent a všichni už hovoří jako o hotové věci, že to bude těžit Geomet (Zaorálek a spol.)…

V zemích typu Spojených států je tržní fanatismus arogancí „horních deseti tisíc“. Kasty, které se postavila revolta „Occupy Wall Street“, vedená jménem „dolních 99 procent“. V zemích typu té naší je to ideologie poskoků cizího mamonu a moci. Žalostných dostihů o to, kdo bude jejich přihrbeným místodržícím. Žádná mezinárodní norma České republice nebrání, aby na téma těch či oněch surovinových zdrojů, které jí patří, přijala zákon vymezující, kdo a jak s nimi smí naložit. Právě to nabízejí klauzule mezinárodních úmluv, jejichž účastníkem jsou i Austrálie a sídla jiných partnerů EMH. Čím dřív je uplatníme, tím menší budou i „legitimní očekávání“, s nimiž se proti naší zemi může kdokoli vytasit.

Emisi nových akcií EMH, následující hned po podpisu „memoranda o porozumění“, bych rozhodně nebral na lehkou váhu. To, co se pro průzkum našich ložisek skutečně vykonalo, lze jistě přesně kvantifikovat i finančně. Závazky, podložené reálnou hodnotou, se bezpochyby sluší uhradit. Zatím jsou naštěstí v řádu, který naši státní kasu nepoloží. Čím déle se naopak zneplatnění „Memoranda o porozumění“, označujícího za „projekt EMH“ i vše, co lze z českého lithia a průvodních nerostů pořídit, bude odkládat, tím víc se hrozí urvat ze řetězu i arbitrážní nároky. 

Pokud by o tom, že máme z vlastních surovin nárok jen na „desátek“, tlachal pravičácký satrapa, zapadlo by to do koloritu doby. Teď ale vynález zkázy vydává za dílo spásy parta, mající ve štítu „sociální demokracii“. Otázce, proč jsme se od ní museli trhnout, dodává odpověď srozumitelnou i všem, kdo dosud tápali. My, komunisté, budeme bránit zájem vlastní země, a ne těch, kdo ji chtějí podojit. To nám přidalo na autoritě i u lidí, kteří nás bůhvíjak „nemusejí“. Tu důvěru by zklamal jen blázen.

Co v daném směru hodláte podniknout vy sám?

Všem poslankyním a poslancům, kteří návrh na svolání své mimořádné schůze podpořili – a prosadili i aspoň to usnesení, které už na stole je – jsem poděkoval otevřeným dopisem. Dnes se ve stejném formátu obracím na premiéra Bohuslava Sobotku. Jeho plné znění s gustem nabízím i ParlamentnímListům.cz. Nejen proto, že nemám pochyb, že ho nezatají, ani nijak nezcenzurují. Ale i proto, jak moc pomohly naší inciativě, aby se k dané otázce sešla ještě končící Poslanecká sněmovna.      

 

 

Otevřený dopis premiéru B. Sobotkovi

Vážený pan

Mgr. Bohuslav Sobotka

předseda vlády ČR

P r a h a

V Praze, dne 18. 10. 2017

Vážený pane premiére,

obracím se na Vás jako zmocněnec petiční akce za přijetí zákona, opravňujícího k těžbě i dalšímu zhodnocení českého lithia výlučně český průmysl ve veřejném vlastnictví. S oporou v jeho signatářích napříč širokým spektrem jsem byl i prvotním iniciátorem vlny, vedoucí ke svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny PČR, Tím víc se i u mne sbíhají dotazy a vážné výhrady občanské veřejnosti k tomu, jak se strategickým zájmem České republiky nakládá vláda.

Byly-li znevažovány jako lži i přímo v průběhu sněmovní schůze, vnímají to jako urážku i občané, kteří je sdílejí. Tím víc to jejich pozornost poutá ke křiklavým rozporům v tvrzeních na podporu „Memoranda o porozumění“ se společností EMH, které využití lithia (a skrytě i ještě cennějších surovin) označuje za „projekt EMH“, v němž českému státu zbyla už jenom „možná kapitálová účast“. Reakcí na odpor, který to vzbudilo, bylo tvrzení, že „Memorandum“ k ničemu nezavazuje, a ničím tak naší zemi ani nehrozí. Teď, kdy se Poslanecká sněmovna usnesla, že „Memorandum“ má být zneplatněno jako nulitní, se však argumentuje, že je napřed potřeba přezkoumat právní následky takového kroku.

Dotazy široké veřejnosti, které to provokuje, nezní nikterak lichotivě: Je cílem to, co se už stalo i většinovou vůlí zákonodárců, „jen“ všelijak odkládat – a pokud ano, pak proč, jakým právem a komu to prospěje? Které z tvrzení, odporujících si na první pohled, je pravdou – a které naopak ne? Co vláda podniká v zájmu toho, aby Česká republika rozhodovala o svých darech přírody suverénně – a předešla i možnému vydírání jako v kauzách kolem TV Nova, Diag Human i d., které už české daňové poplatníky stály horentní sumy.

Suverenita není sprosté slovo. Právě ve vztahu k vlastním nerostům, stejně jako jejich využití a zhodnocení, ji mezinárodní právo upravuje zcela jednoznačně i nanejvýš zevrubně. Rozhodné kroky, jež z toho vyvodí spolehlivé záruky v zájmu České republiky, už nelze odkládat. Podat návrh takového zákona je plně i v kompetenci končící vlády. Jen to rozptýlí i vážné obavy široké veřejnosti. To, jak se postupuje navzdory usnesení PS PČR, je naopak logicky jen dál stupňuje.

Všem, kdo je adresují našemu petičnímu výboru, vycházím vstříc i zveřejněním dopisu, jímž Vám je tlumočím.

S pozdravem

 

PhDr. Josef S k á l a , CSc.

místopředseda ÚV KSČM

Klíčová slova: KSČM
reklama
1668 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Ruské společnosti zabírají Blízký východSametová revoluce byla předem pečlivě připravena a nejednalo se o nic menšího, než o podvod a předání moci a podělení se o peníze z budoucího rozkradení státního majetkuPasáci a prostitutky, rok 1989... Profesor Keller hovoří k výročí, k větě „máme se dnes nejlépe v historii“, o přátelích Ukrajiny i o šíření dobra?Spadli jsme až na dno, mnoho věcí je horších než za komunistů. Nastupuje totalita ze Západu. Nechutná hysterie kolem Miloše Zemana. Jaroslav Bašta o listopadu 1989 a dneškuPřední hrobař ČSSD Zaorálek straší Východem...

euPortal.cz

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze. Vondra, Uhl, Šabatová… Dokumentarista o tom, kdo připravil 17. listopadTo je síla. Učitel byl ze své pozice odvolán poté, co pojmenoval žáka "transgendera" holkou

ePortal.cz

Politiku v hospodě se známými radši neprobírejte. Mohli byste slyšet skutečné "perly"David "vinař" Rath poslal ostrý vzkaz ČSSD. Má to vážně grády!

Eurabia.cz

Anglický vlastenec přijel do Polska podpořit demonstrující vlastence a byl málem lynčován Antifou ...Další znásilnění spáchané Maročanem v Itálií ...

FreeGlobe.cz

Ludvík Zifčák, mrtvý student Šmíd, vzpomíná na Listopad: Šlo nám o výměnu špiček uvnitř KSČByla zahájena rasová kampaň Typický Němec. Výsledek už asi nikoho příliš nepřekvapí (+ foto)

Nezdravi.cz

Vědci našli způsob, jak regulovat délku životaStojí za to nahradit bílou rýži tzv. hnědou rýží?

ParlamentniListy.cz

Pravicový myslitel: Zeman ani Babiš nepředstavují zásadní ohrožení demokracie. Dezinformační válka proti Rusku je protkána lží agentů cizích zájmů, blížíme se totalitěPo akci na Václaváku letí výprask ze strany Okamury a Babiše: Zneužití státního svátku. Poškození Václava Havla!
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan