reklama
reklama

Co by mi dnes asi řekli příznivci Václava Havla, který si tolik stěžoval na pověstné čecháčkovství... Vítr změn se obrátil – Budoucnost je v Rusku

Autor: Jan Korál | Publikováno: 30.6.2017 | Rubrika: Názor
Ilustrace

Co by mi dnes asi řekli příznivci Václava Havla, který si tolik stěžoval na pověstné čecháčkovství, na to, že když už se ona malomyslnost u někoho objeví, tak nejlepším lékem na ni je Rusko. Když se v roce 1867 sjeli v Moskvě u Alexandra II. představitelé slovanských národů, včetně českých osobností typu Františka Palackého či Františka Riegra, jednalo se o klíčovou událost v posilování kulturní a politické moci slovanských národů a tehdejší rakouské mocnářství z toho bylo velmi znepokojené. Mocně zaznívaly myšlenky o tom, jak jsou Slované pod nadvládou germánských panovníků utlačováni a že se musí spojit v úsilí o vlastní svrchovanost. Když 26. května 2017 v sálu moskevské státní knihovny promlouvali postupně vedoucí delegací a významné osobnosti ze všech slovanských zemí a hovořili o tom, jak naše národy trpí pod nadvládou EU, NATO a západních korporací, viděl jsem, že se jedná o přelomovou událost novodobých dějin a i že je to stovky let prakticky stejné.

 

Byl úžasný zážitek slyšet významné představitele slovanských národů otevřeně říkat ty samé věci, za které nám doma nadávají do dezinformátorů, agentů Kremlu, extrémistů a kdovíčeho ještě a pak slyšet potlesk více než tří set účastníků zahájení v sále. Nejednalo se totiž o nějaké hurá aktivisty, kteří někde něco zaslechli. Jednalo se o významné představitele kulturního a intelektuálního prostředí, osoby vzdělané, často vysokého věku, profesory, spisovatele, vědce, odborníky ve svých profesích humanitních oborů. Byli to lidé, kteří velmi dobře věděli, co říkají a kteří skutečně reprezentovali zkušenost vlastního národa. A to už něco znamená. Základní nastavení pro naši práci během následujících osmi dnů, které jsme všichni strávili společně na lodi Kněžna Anastasie při plavbě z Moskvy do Petrohradu, bylo tedy to nejlepší, jaké může být. Svobodná, otevřená diskuze vzdělaných lidí nad společným zájmem s obrovským potenciálem vzájemného obohacení. Kdy je možné něco takového zažít? K ohromení z toho, jak obrovské, živé a rozvíjející město je Moskva, přibylo nadšení z toho, jaká setkání, poznání a zážitky nás čekají. Nalodili jsme se, opustili jsme ubytovnu pro veterány, kde jsme mohli sledovat vysokou úroveň péče o staré lidi a vyrazili na sever.

Obecně byl program na lodi takový, že jsme měli každý den zastávku s exkurzí na nějakém církevně významném místě a ve zbylém čase probíhalo na lodi najednou několik programů, jako především diskuze, koncerty, nebo představení konkrétních projektů či díla jednotlivých osob. Dal jsem se do práce především tím, že jsem si poznamenával, o čem lidi mluví, fotil, natáčel a zjišťoval, kdo mluví zajímavě. Každou volnou chvíli jsem využíval k diskuzi s lidmi, kteří mě zaujali, nebo se kterými jsem zrovna seděl u stolu, či v autobuse při cestě za památkami. A postupně jsem si říkal, tady je něco divného. Viděli to i kolegové především z české výpravy, kteří si toho všimli díky větším zkušenostem z podobných akcí dříve než já. Viděli jsme rozpor mezi tím, jak důležité a správné otázky byly na začátku předloženy k řešení a tím, že složení a metodika práce na lodi vůbec neumožňují tyto otázky vyřešit. Byli tam historici, spisovatelé, umělci, kněží, zástupci spolků slovanské kultury, pár novinářů, nebo lidé, kteří tam jeli čistě ze zvědavosti. Ale otázky, které stojí před námi, jsou v základu politické. Při diskuzích bylo vidět, že kultura skupinové komunikace není příliš vysoká a bylo mnoho lidí, kteří jen mluvili a prosazovali vlastní názory, místo aby naslouchali a snažili se porozumět ostatním. Přitom bylo vidět, že to všichni mysleli dobře, že upřímně věřili, že jejich vlastní zkušenost je cenná a snažili se ji předat. Také byly diskuze téměř vždy pouze o konstatování stavu, či o historii, ale lidé už nedokázali přijít s řešením a pohledem do budoucna. A do toho každou chvíli někde vyskočil názor, že slovanské národy by se měly sjednotit pod pravoslavnou církví, proti čemuž jsme především česká a slovenská delegace jednoznačně vystoupili a tento postoj jsme před ostatními úspěšně hájili. Když jsem si tam pak v jedné diskuzní skupině konečně vytvořil prostor ke svému projevu, z něhož jsem vybral kvůli času jen závěr o tom, co ve stručnosti s naší situací politicky, kulturně a ekonomicky dělat, tleskaly mi přítomné slovanské babičky téměř se slzami v očích za to, že jsem byl asi jediný, kdo navrhl nějakou smysluplnou cestu a pánové pokyvovali uznale hlavou a chtěli vizitky a kontakty. Začal jsem tedy zjišťovat, kdo tohle všechno zorganizoval a zaplatil a proč to dělá a jaké na to mají ostatní lidé názory. Nebylo to tak jednoduché, protože na to jednoduše nebylo moc času. Organizátoři měli plné ruce práce s tím, aby vše probíhalo hladce, což se jim skvěle dařilo a s diskuzemi či rozhovory, které už měli naplánované dopředu.  Nakonec mi z toho vyšlo, že to zaplatil nějaký ruský boháč, možná několik málo, který uvěřil pravoslavné církvi, že pomůže všem Slovanům a pověřil své přátele organizací této akce. To, že způsob organizace sjezdu nemohl vyřešit závažné politické otázky, byl buď záměr, nebo dílo nezkušenosti a politické naivity. Z diskuze s organizátorem vyvozuji, že se jedná spíše o druhou variantu, protože i on postupně viděl, že žádané výsledky se nedostavují. Korunu tomu nasadil jeden z členů české delegace, avšak ruského původu, kdy přednesl návrh na vytvoření unie nezávislých slovanských států, kdy si myslel, že to předložíme našim politikům placených z Bruselu a Washingtonu a ti z toho budou skákat nadšením, budou si říkat, co je to za úžasný nápad, zamávají EU, NATO a MMF a začnou se objímat se svými bratry Slovany. Z české delegace jsme mu říkali, že je to nesmysl, ale nedal si říct. Zbytek účastníků sjezdu tomu pak nadšeně tleskal a my jsme si říkali, že bychom je stejně nedokázali přesvědčit a tak jim nebudeme kazit jejich radost z toho, že se dokázali vůbec na něčem dohodnout, i když je to odsouzeno k neúspěchu. A tak jsem se více soustředil na pochopení toho, kdo jsou Slované a jak vyřešit aktuální otázky, které před námi stojí. Nehledě na to, že zde nebylo možné najít politické odpovědi, tak bylo možné nalézt odpovědi v kulturní a duchovní sféře.

Církev a setkání s náboženstvím byly významnou součástí celé plavby. Kláštery, kostely, mše, modlitby, líbání ikon, křižování, klanění se, zapalování svíček. Většina účastníků především z pravoslavných zemí se nadšeně účastnila všech církevních rituálů. Jenže když jsem jim říkal, že vidím, jak je církev manipuluje k tomu, aby se spokojil s vírou, místo toho, aby chtěli VĚDET, nechápali to a navrhovali, že mě hned tady na lodi pokřtí. Když jsem to odmítl a ptal se, jestli vědí, proč dělají konkrétní rituály a jak fungují, nechápali, že se na to vůbec někdo může ptát a nevěděli, co na to říct. Když jsem jim pak vyprávěl o církevních restitucích, o staletých špatných zkušenostech českého národa se zločiny církve, odcházeli zachmuření a říkali, že nerozumím ruské duši a že dnešní pravoslavná církev dělá dobré humanitární projekty, při kterých lidé dobrovolně pomáhají. Já na to, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Vysvětloval jsem, že právě v Čechách, ale i na západě existuje obrovské množství lidí, kteří si našli cestu k Bohu bez církve a přímo a že existují konkrétní metody a celé rozsáhlé nauky o tom, jak komunikovat s duchovním světem bez církve. Když jsem se ptal na to, co je pro vás důležitější, jestli církev nebo PRAVDA, už nebylo s kým mluvit, protože jsem jim vážně narušil systém jejich víry a viděl jsem, že se začínají bát. Zjistil jsem, že oddanost církvi je jedním z velkých problémů dnešních Slovanů (o západu ani nemluvě) a že právě my Češi máme historický úkol Slovany z područí jakékoliv církve osvobodit. Nástroje i znalosti k tomu máme. Bude to cesta dlouhá, ale úspěšná. Sjezd tedy skončil tím, že se přijala mnohá prohlášení, která sice jednoznačně vyjadřovala vůli po osvobození Slovanů z područí západu, ale zároveň prokazovala závažnou neznalost praktické politiky. Byl jsem však šťastný z toho, že jsem mohl do hloubky poznat (nejen, ale především) ruskou duši a porozumět tomu, jaké vztahy mezi námi jsou a co s nimi udělat. Poznal jsem, že každý Slovan má v sobě kus ruské duše, která je charakteristická především prostým nadšením pro život, pro dobro, pro lásku a touhou po prožitku vzájemnosti. A právě ta ruská duše je tím, od čeho se nás západ snaží odtrhnout, k čemu je potřeba znovu nalézt cestu a s čím je potřeba co nejvíce znovu obnovit komunikaci na všech úrovních. V Rusku je totiž to, co nám nejvíce chybí – síla, odvaha, energie, chuť do života. A my, západní Slované máme zase to, co v Rusku chybí, tj. znalosti, zkušenosti, svobodný rozum a svobodnou mysl.

Když jsme přijížděli do Petrohradu, byl jsem tedy trochu zkroušený z toho, že sjezd nenaplnil má očekávání, ale říkal jsem si, máme spoustu kontaktů na zajímavé lidi a časem z toho snad něco dáme dohromady. Věděl jsem, že takováto komunikace mezi lidmi z různých zemí je nesmírně užitečná a že je jednoznačně potřebné v tom jakýmkoliv způsobem pokračovat. Netušil jsem však, že to nejdůležitější poznání má teprve přijít. Nejprve přišlo ohromení z neuvěřitelné krásy Petrohradu, je to asi, jako byste vzali to nejlepší z Říma, Benátek a Paříže a dali to na jedno místo a několikrát znásobili. Potom se naše delegace rozdělila, většina odjela mimo město k jednomu známému od Rusů, ale já jsem se připojil k „mládeži“ a vyrazili jsme do víru velkoměsta. A já nestačil zírat. Všude neuvěřitelné množství neskutečně krásných mladých lidí, všichni v rozjařené náladě se skvěle, avšak kultivovaně a přirozeně bavili a na ulici bylo možné se dát do řeči s kýmkoliv o čemkoliv v přátelském duchu. Další zvláštnost byla, že tito lidé ve věku cca 20-30 let byli všude možně zaměstnaní i v řídícím personálu a bylo znát, že jsou úspěšní a dostatečně bohatí. Všichni s otevřeným srdcem, zájmem o okolí, plní naděje a bezstarostné víry v nádhernou budoucnost. Přitom slušní a dobře vychovaní. Doslova armády andělů schopní všestranné lásky, kteří se teprve za 10-20 let chopí vlády nad svou zemí.  Srovnejte to s ustrašenou, opatrnou a malomyslnou povahou a beznadějí, kterou většinou vidíme u nás. A tak si říkám, jak je tohle možné? Odpovědí jsou zdravé geny, zdravé životní prostředí podpořené funkčním sociálním a ekonomickým systémem a výchovou ve správném hodnotovém systému.  Tady v Rusku a v Petrohradě obzvlášť kapitalismus skutečně funguje. Když jste schopní, poctiví a pracovití, můžete si vydělat tolik peněz, že nebudete vědět, co s nimi. A v tom je obrovská příležitost i pro nás, západní Slovany. Rusko má obrovské zdroje a my máme schopnosti a znalosti, jak ty zdroje zužitkovat ve prospěch nás všech, na rozdíl od západu, který je pouze vysává. Rusové touží po tom, aby byli úspěšní, aby je svět a obzvláště západ bral vážně, abychom se jich nebáli, ale abychom je milovali. Touží po vzájemné komunikaci, nabízí ze sebe to nejlepší a chtějí být vnímáni jako představitelé Dobra. Cítil jsem se tu moc dobře, jako konečně Doma.

Druhý den ráno jsme měli odlétat do Prahy, ale budík v hostelu mne neprobudil, já zaspal a nestihl letadlo. Kolegové od výpravy a spolubydlící v hostelu mi pomohli vše vyřešit a já měl ještě jeden den na poznávání Ruska. Nejcennější poznatky přišly ze sledování televizní produkce. Ať už se jednalo o jakýkoliv žánr – zpravodajství, showbusiness, publicistika, seriály, filmy, zábava, mělo to v porovnání s českou i západní produkcí značně lepší úroveň. Rusové si osvojili západní mediální technologie a naplnili je bohatstvím ruské duše. Výsledkem je úchvatná podívaná, kultivovaná zábava a pořady nabité koncentrovanými a přitom srozumitelnými informacemi. To všechno znamená, že Rusko už kulturně i technologicky předehnalo západ a ekonomická dominance Ruska je na obzoru.

Aby toho nebylo málo, tak jsem po návratu shlédl projev V. Putina na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu, který pronášel právě v den, kdy jsme tam byli. Projev na konferenci, o které česká mainstreamová média včetně České televize, nenapsala ani písmenko. Putin mluvil o tom, že Rusko čeká nová fáze ekonomického růstu a jak připravili pro podnikatele z jiných zemí ideální podmínky k práci, při které se poctivost, kvalita a pracovitost vyplatí a podvodníci nemohou uspět. Doslova nabízí miliardy plnými hrstmi a říká: Pojďte k nám a s námi tvořit šťastnou budoucnost pro všechny. A já věděl, že říká pravdu, protože jsem ke stejnému závěru došel ještě před tím, než jsem ho slyšel. Jdu do toho a tu nabídku přijímám, protože je poctivá a „kdo chvíli stál, již stojí opodál.“ A jestli tomu někdo nevěří? Co je mi po tom. Já tam byl, já to viděl a konečně mi to všechno dává smysl a vím co s tím. Co s tím uděláte vy?

Klíčová slova: Rusko  | Slovanství
reklama
1375 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
reklama

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

Zasílání upozornění
Čtěte také

euServer.cz

Proč lidé vzhlíží k Rusku aneb O levicově-konzervativních tendencíchMiloš Zeman: Posíláme kondolence, vyjadřujeme solidaritu s oběťmi islámského terorismu. Ale jinak nic...To se mi snad jenom zdá. Neomalená drzost, když prezident USA, co už dvě stě roků vedly tisíce válek, invazí, státních převratů a anexí po celém světě, se pasuje do globálního mírotvůrce...Sluníčkáři a "multikulti" dále přitvrdili...BRICS ponechá v roce 2050 na prvním místě ekonomik světa Čínu, před Indií a USA. V té době asi muslimská Evropa zapláče...

euPortal.cz

Takovou pitomost, co strašně hloupí politici ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vymysleli na Babiše, svět ještě neviděl...V ČR se objevil nový fenomén. Islámské letní tábory pro děti. Podívejte se na velmi znepokojující reportáž TV Prima

ePortal.cz

Skandál. Takhle ve škole masírují vaše děti. Jako v 50. letech!Tyto čtyři politické strany slouží "vyšší nadnárodní moci". Nevolte je!

Eurabia.cz

Švédský stát podporuje mnohoženství i muslimských imigrantů!Míšení s muslimy je obohacení. Našli jsme stránku z učebnice pro vaše děti ...

FreeGlobe.cz

Imigrant měl tři manželky, tak dostal tři byty. Média hlavní stoky to považovala za fake news. Ukázalo se, že je to pravdaUkrajina povážlivě vymírá. Čísla jsou neúprosná

Nezdravi.cz

Vědci našli způsob, jak regulovat délku životaStojí za to nahradit bílou rýži tzv. hnědou rýží?

ParlamentniListy.cz

Distribucí migrantů chce EU zničit svobodu a bezpečí. Lidl nás vychovává v nové sovětské evropské lidi. Sobotku si Brusel koupil už dávno, Fica asi až teď. Známý odpůrce EU hovoříJozef Banáš: Německo? Časovaná bomba. Mezi řečí vám Němci sdělí...
Příspěvky podle autorů
Reklama
Doporučujeme
Mladá pravice

Václav Klaus

Miloš Zeman

Učitel financí

Pat Buchanan